V těchto dnech upravují místnost v prvním patře. „Zadání nebylo pevně stanoveno, jenom jsme si řekli, jak by to tady mělo vypadat. V této místnosti jsme zvolili motivy, které nebudou nikoho pobuřovat, volnější vyjádření necháme klukům do přízemí, kde je herna,“ vysvětlil jejich učitel a garant projektu Martin Dvořák.

První patro totiž hostí občas i jiné cílové skupiny, než jsou mladí lidé. „Bývají tu i senioři, matky na mateřské, nezaměstnaní a podobně. Proto se zvolilo figurální graffiti. Ohlasy jsou zatím pozitivní,“ poznamenala Kristýna Dvořáková, která se o chod KamPaku? stará.

Graffiti vybrali jako možnost sebevyjádření záměrně. „Myslíme si, že je to mladým blízké, je to aktuální a hlavně to vytvoří pohodovou atmosféru pro příchozí,“ vysvětlil učitel mladých umělců.

Dodal, že vybíral ze studentů, kteří mají s tímto druhem umění už nějaké zkušenosti. „Je totiž rozdíl nakreslit si to jenom někde na papír. Přenést to potom na tu stěnu je mnohem složitější,“ řekl Dvořák.

Čtyři mladíci pracují zadarmo a spí v sídle nadace, v Pivečkově vile. „Mají takovou první možnost komplexní tvorby od návrhu až k samotné realizaci, necháváme jim naprosto volnou ruku,“ doplnila Kristýna Dvořáková.

Mladí umělci jsou za možnost vlastní realizace rádi. „Každým novým dílem se totiž posunujeme někam dál. Byl bych rád, kdyby se naše práce lidem líbila. Myslím, že ty prostory budou mnohem pestřejší,“ míní student čtvrtého ročníku Petr Kovářík.

S tím souhlasí i druhý writer Tomáš Polách. „Doufám, že graffiti takto přiblížíme lidem, protože se to stále vnímá jako nelegální činnost. Všechny návrhy jsou samozřejmě z naší hlavy,“ podotkl student.

Oba oceňují také další aktivitu, kterou by měl KamPak? pro milovníky graffiti nabídnout – legální plochu pro sprejování. „Graffiti se věnuju pět let a když si vybavím svoje začátky, určitě bych tehdy ocenil, kdybych mohl mít možnost vyzkoušet si to na legálu,“ řekl Polách.

Legální plocha je záležitostí budoucnosti, už teď je ale hotová hudební zkušebna, která bude k dispozici začátečníkům. „Kluci, co to chtěli, si ji víceméně svépomocí udělali a odhlučnili. Makali na tom po sobotách tři měsíce. My jsme dodali základní zařízení,“ vysvětlila Dvořáková.

Nízkoprahové centrum se tak v plném chodu chystá na oslavy prvního roku svého fungování, které připadají na Apríla. „Chceme ukázat, že se tady pořád něco děje a že to k něčemu je. Bojujeme sice s financemi, ale věříme, že bude jen lepší a že se nám podaří uskutečnit ještě víc projektů než doposud,“ doufá Kristýna Dvořáková.

Projekt I?LLEGAL WALL (i?legální zeď) bude časem pokračovat i v dalších prostorách centra, kde je herna a relaxační místnost. Počítá se opět s pomocí luhačovických studentů.

Za spolupráci se školou v Luhačovicích je vděčná i ředitelka nadace Božena Filáková.

„Spolupracovali jsme s nimi už na několika akcích. První byla oprava dřevěnice ve Valašských Kloboukách v roce 2001, kdy studenti vyrobili repliky nábytku, kování apod. O tři roky později opravovali další studenti poškozené sochy ve slavičínském lesoparku. Teď se zase po několika letech opět spolupráce navazuje a určitě to bude zajímavé a pro naše uživatele atraktivní,“ shrnula ředitelka.