Obdarovávání se sice podle jejich slov dochovalo v určité formě až do současnosti, mnohdy se z něj ale vytrácí smysl zachování nějakého vztahu a sounáležitosti rodiny. Nyní se naopak změnilo to, že se zvětšila hodnota daru.

„Nyní dary dáváme jen proto, že má někdo například narozeniny nebo že jsme si na něho vzpomněli. Je to jen zbytek sounáležitosti rodiny nebo partnerů. Sounáležitost a potřeba obdarovávat byla v minulosti daleko větší,“ uvedla etnografka Slováckého muzea Ludmila Tarcalová.

Odborníci se v jednotlivých příspěvcích zaměřili na různé druhy obdarovávání. Typickým darem z lásky, který se dochoval z minulosti, je například velikonoční kraslice. I u tohoto daru ale odborníci zaznamenali určitý vývoj. V minulosti kraslice sloužila k obdarování jenom toho jediného vyvoleného. „Byl to velmi významný dar, který byl závazný. Byl to prostředek ke komunikaci, takže dívka ho třeba darovala i prostřednictvím kamarádek chlapci, po němž toužila,“ řekla etnografka Romana Habartová s tím, že kraslice v minulosti nesla magickou symboliku. V současnosti v kraslicích není až tolik magie a tolik závaznosti, navíc je dívky rozdávají několika mužům, nikoliv pouze jednomu.

Mezi nejstarší dary patří mouka

Na konferenci se však hovořilo také o dalších darech, mezi něž neodmyslitelně patří dary hmotné i duchovní. Mezi nejstarší hmotné dary při výročních obyčejích patří mouka, vajíčka a další věci potřebné v domácnostech. Tehdy je dostávali především koledníci. Při svatbách, křtu či biřmování lidé darovávali také peníze nebo různé kytice.

Všichni lidé by ale podle etnografů neměli zapomínat na dary duchovní. „Myslím si, že dar je životním fenoménem, který je nutný brát v potaz. Darem může být zdravé dítě nebo dobrý muž. Darem však může být také řeč nebo naše zdraví,“ uvedla Tarcalová, podle níž darem oplývá každý, kdo je třeba zručný či inteligentní. Dary jsou lidem dány do vínku. Lidé si to však mnohdy ani neuvědomují a nerozvíjí je, přitom by podle Tarcalové měli.
Konference se zúčastnily čtyři desítky odborníků z Česka, Slovenska, Chorvatska i Polska. Jednotlivé příspěvky vycházely nejen z pramenných materiálů, ale i z výsledků výzkumů v terénu.