Termín setkání nyní domlouvají s úřadem vlády. Včera to uvedl starosta obce Suchá Loz a místopředseda Spolku pro obnovu venkova Zlínského kraje Petr Gazdík. Starostové tvrdí, že reforma obce a menší města diskriminuje a žádají předložení návrhu zákona o rozpočtovém určení daní společně s vládním balíčkem ekonomických reforem a odstranění diskriminačních koeficientů.

K protestu se zatím připojilo 380 starostů obcí. „Je to hodně, většina představitelů obcí s námi souhlasí, jen nechtějí jít manifestovat před úřad vlády, často je k tomu vedou i politické důvody,“ tvrdí Gazdík.

Navržené změny by podle starostů ze Zlínského kraje připravily rozpočty obcí až o devět miliard korun. Další finanční výpadek až 1,4 miliard korun znamená podle nich pro obce navržené zrušení daně ze zemědělské půdy. Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) míní, že reforma obce a města nepoškodí. Ztráta obcí sice podle něj skutečně může za příští tři roky dosáhnout až devíti miliard korun, schodek prý ale bude vláda kompenzovat novým přerozdělením daní pro obce z 20,59 procenta na 21 procent.

Aktivita starostů z kraje má v senátu podporu. Jedním ze 27 senátorů, kteří podali u ústavního soudu protest proti zákonu o rozpočtovém určení daní je i staroměstský Josef Vaculík. „Podobné kroky, ale jiným způsobem, činím i já. Kromě tlaku ze senátorské pozice využívám možnosti osobních jednání s ministrem financí. Věřím tomu, že vše nakonec dopadne ve prospěch malých obcí,“ řekl Vaculík.

V případě, že představitele obcí premiér vyslechne a navrhne řešení, starostové upustí od plánovaného protestu. V opačném případě jsou rozhodnuti manifestovat před úřadem vlády, případně žalovat republiku o náhradu za ušlé peníze u evropského soudu.

Starostové chtějí vládě mimo jiné předložit i návrh na změnu při rozdělování daňových příjmů, ke koeficientu počtu obyvatel by se měl přidat i koeficient velikosti území. Aplikace tohoto opatření by přinesla navýšení daňových příjmů pro 83,7 procenta obcí, které mají zvýšené výdaje na chod obce z důvodů velké rozlohy území. Dalším navrhovaným řešením bude podíl obcí na spotřební dani, silniční dani, případně zvýšení podílu DPH a dalších daní.
Daňové reformy chce vláda provést během následujících let. Půjde zřejmě o největší reformu financí za několik posledních let. Topolánkova vláda chystá například snížení daní z příjmu občanů i firem, zvýšení snížené sazby DPH, krácení a reformu sociálních dávek, změny ve zdravotnictví i penzijním připojištění.