Mezi dvě obce Slovácka, kde se okázale slaví Kateřinské hody s právem, patří téměř devět desetiletí Huštěnovice. O jejich historii jsme si povídali s kronikářkou obce Alenou Bazalovou.

Kdy se v Huštěnovicích konaly vůbec první hody a jaký nesly název?

Začátek historie hodů se datuje do roku 1921. Tenkrát to byly ještě takzvané císařské hody, které byly dva roky jen s hodovou muzikou a krojovanou chasou, ale bez stárků a práva. O dva roky později byli zvoleni první stárci. Těmi se stali Pavel Vojtěšek s Marií Navrátilovou-Čechmánkovou a Jan Číhal s Josefou HrňovouSvobodovou. Právo bylo dovezené z Kostelan, takže od té doby jsou v Huštěnovicích hody s právem.

Hody se v Huštěnovicích slaví dodnes. Stalo se v jejich dějinách, že se v některém roce z různých důvodů neuskutečnily?

S menšími přestávkami ve třicátých, čtyřicátých a osmdesátých letech minulého století přetrvaly hody s právem až do současné doby. Do roku 1958 se konaly hody v neděli a v pondělí, jejich dozvuky pak ve středu. Když o rok později stárkovali Antonín Adamčík s Františkem Hastíkem, vybrali druhý den při obchůzce po vesnici více peněz, takže uspořádali dozvuky také v sobotu. Od té doby byly hody v krojích v neděli, pondělí a ve středu, zatímco při sobotních dozvucích chodili mládenci v civilu a s beranicí na hlavě. Hody ve středu byly zrušeny v roce 1963. K další změně došlo o šestnáct let později. Hodovými dny byla sobota a neděle, dozvuky byly v sobotu o týden později. A tak je tomu dodnes.

Atributem hodů je právo, představující symbol „čistoty a svobody" mladých lidí. Nosí jej stárci. Co nosily ve vaší obci stárky?

Stárci nosili právo, starší stárky dorty. Mladší stárky chodily s talířem cukroví a tak se od sebe odlišovaly. Od roku 1956 nosí obě stárky dorty, protože tehdy si přál mladší stárek Vladimír Ulman, aby i jeho stárka nesla dort. A tak to zůstalo dodnes. Až do roku 1986 bylo v naší vesnici tradicí, že se hodů účastnila jen chasa ze svobodných chlapců, dva stárci, dvě stárky a ženáči. Dnes vidíme v hodovém průvodu v krojích chlapce, děvčata, ale také menší a větší děti. V roce 1986 se začalo s nacvičováním pásma tanců při dechové hudbě a cimbálovce.

Obyvatelé Sušic a Huštěnovic měli v osmdesátých letech společný místní národní výbor. Konaly se také společné hody?

Ano. Bylo to poprvé v roce 1986. Tenkrát se hodů zúčastnila i sušická mládež. V roce 1989 byl dokonce i stárek ze Sušic, a to Petr Rudžik. Byl prvním, ale také posledním sušickým stárkem, potom už společné hody nebyly.

Ze stárkovských párů se na Slovácku nezřídka stávaly páry manželské. Bylo tomu tak v dlouhé hodové historii i v Huštěnovicích?

Ano, prvním manželským párem se stali Josef Hrňa s Eleonorou Kryškovou, kteří stárkovali v roce 1938. V dalších letech uzavřelo manželství ještě deset stárkovských párů. Těmi posledními byli stárci z roku 2007 Jiří Zezula a Andrea Špalková. Šestnáct stárků a stárek si roli ještě v dalších letech zopakovalo. Třikrát hodové právo nesl Jiří Zezula. Za celou historii Kateřinských hodů s právem byla jen jediná stárka jménem Kateřina, příjmením Jandová. Stárkovali sourozenci, bratranci a dvakrát dvojčata Grebeňova a Havlíkova. Největší starost s přípravou hodů mají stárkovské páry, ale v naší obci se na ní nemalou měrou podílejí podstárci. A že jsou krojovaní jako ze škatulky, to je zásluha maminek, babiček, ale také Dany Vaverkové, která váže turčáky a žehlí „dudovice", či košile se širokými rukávy do kordulky, už do roku 1991.

Související Hody v Huštěnovicích slavili s předstihem a s vypůjčenými stárky