O dřevěný nástroj ve tvaru talíře opatřený šestnácti strunami od konce prosince, kdy o něm jako první informoval Slovácký deník, projevilo zájem asi dvacet lidí. „Kde bych mohl tondobrnk koupit? Můžete mne nasměrovat k výrobci?“ dotazoval se e-mailem čtenář Martin Jurčeka. Velký zájem vyvolal i mezi folkloristy. „Můj syn hraje na cimbál. Chtěl bych mu tondobrnk pořídit jako překvapení. Můžete mi pomoci?“ ptal se v redakci Slováckého deníku čtenář Karel Smutný.

Takovou poptávku však vynálezce tondobrnku nemá šanci vlastními silami pokrýt. „Jsem důchodce a žádnou velkovýrobu neplánuji. Nástroje bych mohl na zakázku vyrobit jen velmi vážným zájemcům, kteří by je neměli na ozdobu, ale ke skutečnému hraní,“ uvedl Hájek, jenž je ve své dílně schopen vyprodukovat pět tondobrnků za dva měsíce. Poté je však ještě potřeba počítat s dalším časem pro individuální vyladění každého instrumentu.

Na tondobrnk už si také zahrálo několik muzikantů, mezi nimi i hudebnice Zuzana Lapčíková či cimbalista hradišťské Ohnice Jan Káčer. „Nástroj se svou podobou blíží rekonstrukcím malých barokních cimbálků. Jeho specifický zvuk by krásně dotvářel kolorit původní hudecké muziky ve složení housle, basset, cimbálek. Děti předškolního věku by se na něm zase mohly učit rozeznávat jednotlivé tóny. Je totiž téměř nezničitelný,“ nastínil cimbalista možný způsob praktického využití tondobrnku, na jehož šestnáctistrunnou verzi je možno zahrát celou oktávu včetně půltónů.

Otazník se vznáší nad cenou za jeden kus Hájkova instrumentu. Ta se vzhledem k pracnosti výroby nedá předpokládat v řádu stokorun. „Nástroj chci ještě dále zdokonalovat. Poohlížím se například po jiném typu strun,“ dodal Hájek. (lap, man)

Související článek: Soustružník vytvořil tondobrnk. Sám na něj také hraje