Zatímco například Moravská národní obec preferuje žlutočervený prapor se zlatočervenou orlicí, odpůrci této varianty, mezi něž patří například Moravská informační služba, upřednostňují modrou vlajku se stříbrnočervenou orlicí. „Neměli jsme moravskou vlajku vyvěšenou nějakých sedm let. Bedlivě sleduji diskusi, která se kolem ní vede. Domnívám se, že dokud nebude definitivně určeno, která z variant je tou pravou historickou moravskou vlajkou, raději nebudeme vyvěšovat žádnou. Aby náhodou v sousední obci nevyvěsili třeba tu druhou variantu, nevypadalo by to pak dobře," uvedl starosta Vlčnova Jan Pijáček. V sousedních Boršicích u Blatnice oproti tomu již řadu dnů zdobí veřejné prostranství u kostela žluto-červená varianta moravské vlajky. Proč byla zvolena tato konkrétní zástava, však tamější starosta Bohuslav Vávra odmítl komentovat. Pro stejnou alternativu se v těchto dnech rozhodli také v Hluku.

„Byli jsme osloveni a rada schválila vyvěšení moravské vlajky, proto v obci zanedlouho bude vlát žlutočervený prapor se znakem. Jakékoliv spory o podobě této zástavy bych nechal odborníkům, nám se jedná spíš o formální podporu moravského ducha," konstatoval starosta Hluku Martin Křižan. Ale i v Hluku může vše změnit případné vyhrocení sporu o podobu vlajky. Jeden z příznivců modré varianty totiž u brněnské výrobní společnosti zadal na své náklady zhotovení rovnou 150 kusů této zástavy, kterou poté hodlá zdarma distribuovat na jednotlivé obecní úřady. „Přivezou-li i modrou vlajku, zrušíme usnesení rady a nevyvěsíme zástavu žádnou. Pokud by totiž tato otázka zabředávala až do extrémních sporů, to si raději opravdu počkáme na její definitivní vyřešení a nebudeme prozatím vyvěšovat nic," dodal Martin Křižan. Ke stejné akci jako v Hluku, se připojili také na Velehradě. „My chceme formálně podpořit moravské povědomí, a proto jsme se k akci vyvěšování vlajky alespoň symbolicky připojili. Zástava však u nás vlát nebude, protože pro ni momentálně nemáme místo. Nicméně jakýkoliv spor o podobě vlajky bych nechal odborníkům, k tomu my samozřejmě nejsme kompetentní," sdělil starosta Velehradu Aleš Mergental.

I další zůstávají opatrní a zastávají názor, že bezhlavému vyvěšování vlajek by mělo předcházet především vyřešení samotného ožehavého sporu. „Myslím si, že Moravané, a já se k moravské národnosti hlásím, by měli mít právo a zejména odvahu, užívat symboly, kterými vyjadřují svůj postoj ke své zemi, svoji národní identitu. Ale ještě před tím, by se měli na podobě těchto symbolů shodnout. Žabomyší spor, která ze dvou vlajek je ta pravá, je jenom dokladem slabosti moravského hnutí a neschopnosti najít společnou řeč i v tak zásadní otázce, jako jsou národní symboly. Její konečné vyřešení by mělo předbíhat nářkům na vlažný nebo zamítavý postoj k promoravským snahám," vyjádřil se spisovatel a publicista Jiří Jilík.

Na to, jaké jsou úskalí jednotlivých variant, pak upozorňuje Česká vexilologická společnost, která patří mezi nejstarší sdružení ve střední Evropě, zabývající se studiem vlajek a praporů. „Jako historicky nejvhodnější moravská vlajka a prapor se jeví její nejstarší doložená podoba, tedy modrý list s bílo-červeně šachovanou orlicí. Takzvané polepšení orlice změnou šachování ze stříbrného na zlaté privilegiem císaře Fridricha III. z roku 1462 a následně podle něj od poloviny 19. století odvozené užívání žluto-červených barev a praporů, bylo často spojováno s německy hovořícími moravskými občany a chápáno zároveň jako výraz loajality k monarchii a císaři," zní oficiální stanovisko České vexilologické společnosti, v jejímž čele stojí Jaroslav Martykán. Samostatné používání žluto-červené bikolóry je podle jeho názoru nežádoucí i proto, že tyto barvy užívá na svých praporech hlavní město Praha. „A není ani zcela zanedbatelné, že jsou to také původní rodové barvy knížat z Liechtensteinu, jejichž vyvěšení na Moravě může být v krajním případě chápáno i jako projev souhlasu s jejich restitučními nároky," vysvětlují dále zástupci České vexilologické společnosti.