„Výsledkem by měla být rekonstrukce celého objektu ve prospěch okresního soudu, okresního státního zastupitelství, střediska probační a mediační služby, územního pracoviště finančního úřadu a malého muzea, připomínající historii věznice a justičního paláce," nastínil svůj záměr Antonín Seďa. Jak sám přiznává, shoduje se s názorem starosty Uherského Hradiště Stanislava Blahy (ODS), že je pět minut po dvanácté na to, aby se s touto historickou památkou, konečně něco začalo dělat.

A sám starosta potvrdil, že ač bývalá věznice městu nepatří, je pro něj neuvěřitelně velkým břemenem. „Měla by projít komplexní obnovou. Ovšem není jiná cesta, než že stát uvolní na opravy tohoto významného historického objektu peníze. Je potřeba neustávat v tlaku na kompetentní orgány státu, který by vedl k tomu, aby stát konečně uvolnil potřebné peníze," vyjádřil se aktuálně Stanislav Blaha na webových stránkách města. Objekt, který chátrá už od roku 1960, byl v roce 1994 převeden do majetku ministerstva spravedlnosti za účelem jeho využití pro okresní soud a vazební věznici. Z velkých plánů však sešlo. Od té doby se město marně snaží o získání věznice zpět do svého vlastnictví. Ministerstvo spravedlnosti totiž podle slov Stanislava Blahy o objekt nejeví žádný zájem.

„V červenci loňského roku byla s naléhavou žádostí o řešení problému věznice dopisem mého předchůdce oslovena teď už bývalá paní ministryně Helena Válková. Žádost zůstala zcela bez odezvy. Usiloval jsem o osobní setkání s paní ministryní, ale k tomu také nedošlo," popsal marné úsilí radnice Stanislav Blaha. Antonín Seďa věří, že by jeho iniciativa mohla přinést výsledek. Sám se již v minulosti obrátil na předsedu vlády, ministryni spravedlnosti či na ministra kultury. Ty požádal o pomoc při opravě této památky. „Všichni zainteresovaní tuto moji iniciativu slovně podporují, problémem je jako vždy nedostatek financí ve státním rozpočtu. Celkové investiční náklady jsou totiž odhadovány na více než půl miliardy korun," uvedl Antonín Seďa. Ten osobně vidí šanci v získání peněz z evropských dotacích pro období let 2014 – 2020.

Mimo pietní místo, připomínající memento totalitní zvůle, by v budoucnu mohlo v budově bývalé věznice působit několik institucí. Jednou z nich by mohl být také finanční úřad.

„Mohu potvrdit, že jsme byli v souvislosti s věznicí osloveni okresním soudem v Uherském Hradišti, ale víc bych se k této záležitosti nevyjadřoval," uvedl ředitel územního pracoviště Finančního úřadu Uherské Hradiště Pavel Zámečník.

Věznice v Uherském Hradišti má za sebou pohnutou historii. Justiční palác s věznicí byl vybudován v letech 1892 – 1927. První vězni trávili v jejích celách své tresty už v počátcích první Českoskoslovenské republiky, poté její prostory poznala řada protinacistických odbojářů.

Její neblahá sláva pokračovala po válce, kdy se stala místem retribučních lidových soudů a následných poprav. Tyto procesy se dotkly desítek lidí z řad politické opozice, včetně mnoha nevinných.

Věznice postupně přestala fungovat v roce 1960, kdy se přiléhající krajský soud přesunul z Uherského Hradiště do Brna a okresní soud do budovy Okresního národního výboru. Část justičního areálu poté sloužila pro potřeby správy SNB, v současnosti bývalé sídlo soudu využívá Střední uměleckoprůmyslová škola. Úsilím některých současných iniciativ je přeměnit historicky nejcennější části areálu věznice do podoby památníku obětí totalitních režimů a muzea mocenské perzekuce.