Nějakých pět, šest let nazpět přitom situace vypadala slibně. Pro starosty a novináře uspořádal v Bílých Karpatech nedaleko Lopeníku ukázku, co všechno nově zakoupený stroj svede. V zasněžené krajině za ním zůstávala pěkná běžkařská stopa a zájem ze strany různých organizací byl cítit

„V okamžiku, kdy jsem se chtěl s někým konkrétněji domluvit, ale nastal problém. Nikdo nechtěl za tuto službu platit, a to jsem ani nepřišel s nějakou konkrétní cenou. Obce, kraj i různá sdružení si to předávaly jako horkou bramboru. Komerčně se jednalo o absolutní propadák," říká Erik Večeřa, který se živí sečením trávy a v zimě si přivydělává frézováním sněhem těžce postižených oblastí.

Zařízení na úpravu tratí mu dodnes stojí v kůlně. Nové stálo tři sta tisíc, je však ochoten jej prodat za polovinu. Stroj funguje na podobném mechanismu jako rolby v horských střediscích. Fréza sníh válcem namele a hrubý kartáč přezdívaný jako „Samet" vytvoří z namletého sněhu v terénu krásnou rovinku. Stopaře pak do sněhu otisknou rýhy, jaké by vyšlapal osmdesátikilo­gramový člověk.

„Je to standardizovaná technika, může ji tahat jakýkoliv obyčejný traktor. Stačí 15 centimetrů sněhu a místo cyklostezky naráz máte ideální běžeckou trať," poukazuje Erik Večeřa na přednosti jeho frézy. Nápad, který hojně užívají například v okolí rovinaté Vídně, však na Slovácku nenašel investora.