Na přemnožování tohoto invazivního, tedy nepůvodního druhu, upozorňují také zoologové. Nutrie navíc kromě narušování břehů a hrází vodních toků či nádrží budováním nor, přenášejí také nemoci.

V posledních měsících město údajně čím dál častěji zaznamenává případy přikrmování vodních krys (jak se nutriím říká), zejména v oblasti lávky U Komína.

„Dovolujeme si upozornit veřejnost, že se jedná o silně nežádoucí jev, protože přikrmování nutrií jejich problém s nadměrným výskytem pouze umocňuje. Ujišťujeme obyvatele města, že nutrie přikrmování v žádném případě nepotřebují a bez krmení starým pečivem či zeleninou hlady nepojdou,“ nechal se slyšet Čestmír Bouda.

Řeku Moravu a Baťův kanál překlenou dva nové mosty. Jarošov a D55 propojí nový obchvat. Podepsali dohodu o spolupráci. Zleva uherskohradišťský starosta Stanislav Blaha, náměstek hejtmana pro dopravu Radek Doležel a staroměstský starosta Martin Zábranský.
Řeku Moravu a Baťův kanál překlenou dva nové mosty

Riziko pro lidi i psy

Zbytky potravin, které lidé u řeky ponechávají podle něj nelákají jen nutrie.

 „Krmením, které nesežerou nutrie, vezmou zavděk potkani, problém se tak může velmi rychle znásobit ještě o tento rozměr,“ upozornil místostarosta.

Výjimkou podle něj nejsou ani případy, kdy si rodiče s dětmi, chtějí divoká zvířata při krmení pohladit.

Zde se prý jedná o vyložený hazard, protože zvíře může kousnout, a navíc přenáší infekční onemocnění přenosná i na člověka, jako je např. salmonelóza, tularemie nebo leptospiróza. Nutrie může být nebezpečná také venčícím se psům.

„Stav je vysoce alarmující, nadměrný výskyt nutrií ve městě se snadno může stát skutečně velkým problémem,“ informoval Čestmír Bouda.

Pokud se situace bude zhoršovat, bude radnice podle jeho slov iniciovat regulaci těchto zvířat, jak k tomu již byla nucena přistoupit některá další města a obce.

Hradišťanka na Masarykově náměstí vytrvala do současnosti. 31. prosince 2022 jí bude 60 let.
Vzpomínají na zaniklé prodejny v metropoli Slovácka. Přežila je Hradišťanka

Původně z jižní Ameriky

Nutrie říční pochází z Jižní Ameriky a v posledních padesáti letech se tento invazní druh postupně rozšířil do povodí řek v České republice, nejpočetnější populace žijí v povodí Labe a na jižní Moravě.

Odhadnout, kolik žije v současné době na území České republiky nutrií, není snadné. Podle odborného časopisu Živa, který vydává Akademie věd České republiky, byly poslední údaje dostupné v první polovině 90. let, kdy se ještě sčítal počet odevzdaných kožek.

„Roční produkce kožek se pohybovala okolo 35 tisíc kusů, novější údaje k dispozici nejsou,“ poznamenávají Miloš Anděra a Jaroslav Červený v příspěvku Nutrie z farem do přírody.

Kouzelník Martin Obdržálek z Uherského Hradiště boduje v Česko Slovensko má talent
Policista z Hradiště zaútočí na finále soutěže Česko Slovensko má talent

Přestože nutrie říční jsou na seznamu invazivních druhů, jejich odlov ve volné přírodě není jednoduchý. Česká legislativa totiž neumožňuje lovit je každému myslivci. Podle zákona je smí lovit pouze myslivecká stráž či myslivecký hospodář.

Veřejnost může napomoct odborníkům mapovat jejich výskyt, nahlášením míst, kde se nutrie nacházejí. K tomu slouží Nálezová databáze Agentury ochrany přírody a krajiny či mobilní aplikace BioLog. Nebo lze kontaktovat nejbližší myslivecké sdružení.

Nutrie se mimo volnou přírodu nacházejí také v domácích chovech a v dnes málo početných farmách. Ještě v 80. letech 20. století ale patřilo Československo v jejich chovu k velmocím. Roční produkce přesahovala 600 tisíc kusů.

Od 90. let začal počet farem klesat. V roce 2019 skončily dle zákona kožešinové farmy. Chov nutrií zákon nereguloval.

Maso pro zdraví i náplň do klobás

Ještě v 80. letech bylo běžné nutrie koupit. Maso z nutrií je totiž lehce stravitelné, s nízkým obsahem cholesterolu. Zároveň ale nabízí bílkoviny a nízký obsah tuku. V Polsku se nutrie používaly pro přípravu klobás.

Známé je jejich využití také v kuchyni jižanské Ameriky. V 60. letech 20. století se přemnožily v Louisianě, hovořilo se o výskytu až dvaceti milionů jedinců na území tohoto státu. Maso proto záhy našlo uplatnění v tradiční kreolské kuchyni. V tamních prestižních restauracích dodnes najdeme na jídelním lístku nutrii pošírovanou v pomerančové šťávě či připravovanou do pikantní polévky s kukuřicí.