Jejich vedení dlouhodobě, stejně jako tisíce lidí a desítky obcí, nesouhlasí se záměrem nové těžby u Ostrohu firmou Františka Jampílka v blízkosti jednoho ze zásadních zdrojů pitné vody pro tamní obyvatele.

Nově získané podklady od České geologické služby (ČGS) navíc považují rizika těžby za neakceptovatelná.

„Plánovaná těžba štěrkopísků představuje pro jímací území Bzenec-komplex reálné riziko zejména z hlediska negativního ovlivnění kvality podzemní vody. Z výše uvedených důvodů nemůže ČGS ve smyslu předběžné opatrnosti označit záměr těžby štěrkopísků v DP Uherský Ostroh z hydrogeologického hlediska jako akceptovatelný,“ uvádí v závěru posudku oblastní specialistka pro hydrogeologii Eva Kryštofová.

Podle VaK Hodonín jde navíc o materiál, který si nechalo vypracovat samo Ministerstvo životního prostředí.

Jelikož však nebylo spokojeno s jeho závěry, jak dále vedení VaK Hodonín dodává, nechalo si vypracovat jiný, pro těžbu příznivější posudek.

I proto se vodárenská společnost s podklady od ČGS obrátila na Okresní báňský úřad, který v současnosti rozhoduje o stanovení dobývacího prostoru.

To by přitom byl jeden ze závěrečných kroků k povolení samotné těžby.

„VaK Hodonín doplnil své materiály o posudky ČGS, s nimiž jsme se seznámili a odeslali naše dotazy na ministerstvo vzhledem k jejich závěrům. Určitě je v konečném rozhodnutí zohledníme,“ sdělil mluvčí Českého báňského úřadu Bohuslav Machek.

Vak Hodonín dlouhodobě poukazuje na stanoviska Ministerstva životního prostředí (MŽP), které mají podle něj nahrávat těžařům.

Ministerstvo už v minulosti po několikanásobném přezkoumání potvrdilo zásadní posudek EIA, podle něhož nebude mít projekt na životní prostředí zásadní vliv po splnění několika podmínek.

Tvrzení Vak Hodonín tak mluvčí MŽP Petra Roubíčková rázně odmítá.

„V procesu schvalování EIA si nechalo vypracovat ministerstvo několik studií, včetně dvou od ČGS z roků 2013 a 2014, kdy všechny označily záměr těžby za akceptovatelný,“ popsala historii schvalování těžby Petra Roubíčková.

Až po schválení EIA v roce 2015 vznikly na objednávku VaK Hodonín a Krajského úřadu Jihomoravského kraje další dva posudky vyvracející závěry EIA.

„Právě k nim si vyžádalo ministerstvo posouzení od ČGS, která jsou z roku 2017, kde vyšlo najevo, že by vzhledem k novým skutečnostem záměr nedoporučila umístit do daného území,“ vysvětlila důvod vzniku nových podkladů od ČGS.

Podle Petry Roubíčkové však tyto materiály nevnesly do procesu žádné nové poznatky, proto jim nakonec MŽP nepřikládalo velkou váhu.

„ČGS neodpovídá zejména na zásadní otázku, zda je záměr i z dnešního pohledu akceptovatelný za předpokladu realizace opatření k vyloučení či minimalizaci rizik, která jsou součástí podmínek stanoviska EIA.

I tak by však materiály měly být zohledněny příslušnými úřady v dalších řízeních, jakými je například stanovení dobývacího prostoru.

To, že stanovisko EIA je kladné, neznamená, že Báňský úřad musí těžbu povolit. EIA má v řízení stejnou váhu jako další desítky stanovisek, které v rámci řízení Báňský úřad musí zohlednit,“ prozradila Petra Roubíčková.

S novými podklady se zatím neměla možnost seznámit těžařská společnost Františka Jampílka.

„Určitě se na ně podíváme, nicméně obecně lze říci, že jakékoliv námitky proti těžbě se opírají o důvody předběžné opatrnosti. Podle takového postupu by ale nesmělo těžit nikde,“ dodal zástupce firmy Miroslav Mužík.