Mumii zřejmě přivezl z Egypta ve 20. nebo 30. letech 19. století tehdejšímu majiteli buchlovského panství Zikmundu I. Berchtoldovi jeho švagr Josef Vratislav z Mitrovic.

„Nejen buchlovská mumie, ale i její rakev jsou již druhým rokem předmětem výzkumů týmu specialistů z Národního muzea, konkrétně Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur a ze společnosti Affidea Praha,“ uvedl Pavel Onderka, vedoucí sbírkového oddělení z výše zmíněného Náprstkova muzea. V roce 2015 se podle jeho slov uskutečnilo vyšetření mumie pomocí počítačového tomografu (CT), v posledním roce však vědci věnovali více pozornosti rakvi náležející k mumii.

„Při vyšetření bylo zjištěno, že se nejedná o mumii muže, jak stanovily výzkumy v 70. letech minulého století, ale o mumii ženy, která zemřela ve věku 35 až 45 let. To bylo umožněno lepšími zobrazovacími možnostmi výpočetní tomografie,“ informoval doktor Onderka o zjištění jedné z převratných skutečností, která se týká buchlovské mumie. Kdy ale byla pohřbena, na to vyšetření pomocí počítačového tomografu odpověď nedalo.

„Na přední části rakve se nachází zachovalý hieroglyfický text. Již v minulosti bylo v jeho zbytcích identifikováno jméno Nefersobek a také jméno Psamtek, představující jméno rodiče. Díky moderním technologiím jsme však zásadně pokročili při luštění tohoto textu,“ vysvětlil Pavel Onderka a upřesnil, že v souladu s antropologickým nálezem se podařilo prokázat, že Nefersobek byla dcerou kněze. Toho, který odděluje oba bohy, Psamteka. „Právě titul otce odkazuje na skutečnost, že rodina Nefersobek pocházela z města Mendés v nilské deltě. S velkou mírou pravděpodobnosti můžeme předpokládat, že právě zde Nefersobek žila a byla pohřbena,“ vysvětlil doktor Onderka. Konstatoval ale, že luštění textu doposud neskončilo. Dalším krokem zřejmě bude rozluštění jména matky zemřelé, která nosila titul paní domu.

„Nefersobek žila a zemřela na konci tzv. Pozdní doby egyptských dějin, pravděpodobně ve 4. století př. n. l., kdy Mendés bylo egyptským hlavním městem,“ sdělil Pavel Onderka. Na Buchlov se mumie v rakvi, společně s dalšími egyptskými starožitnostmi, dostala ve 20., nejpozději ve 30. letech 19. století, snad jako dar Josefa Vratislava z Mitrovic, jenž Egypt navštívil a mumii přivezl svému švagrovi Zikmundu I. Berchtoldovi, majiteli buchlovského panství.

V České republice jsou podle Pavla Onderky na dvě desítky mumií, polovina z nich je uložena v Náprstkově muzeu. Kromě Buchlova jsou mumie k vidění v Městském muzeu v Moravské Třebové, na zámku Kynžvart a v Hrdličkově muzeu člověka.

„U mumie, která prošla v 90. letech minulého století rukami restaurátorů egyptologického týmu, musíme neustále hlídat vlhkost, teplotu a zásadně s ní nemanipulujeme,“ vysvětlila správcová sbírek na hradě Buchlově Libuše Mikulová. Mumie z Egypta se na Buchlově nachází v poslední hradní místnosti druhého patra východní věže.