„Hody jsou pro mě příležitostí ukázat se na vesnici, zazpívat a zatancovat si s mladými lidmi, kteří mají vztah k folkloru a k udržování tradic,“ přiznává Ondřej. Mezi krojovanými mládenci v Jankovicích byl tak trochu rekordmanem. Role podstárka se zhostil už pošesté a jako stárek kraloval hodovým chasám v regionu už třikrát.

„Poprvé jsem stárkoval před čtyřmi roky v září na Velehradě a ještě ten měsíc jsem nesl jako starší stárek atribut hodů, právo, v Jalubí. Za staršího stárka si mě vypůjčili i v Jankovicích. Dvakrát jsem tam byl podstárkem, třikrát mě touto funkcí pověřili na Velehradě a jednou v Jalubí,“ svěřuje se sympatický hodař.

Poprvé ho rodiče oblékli do kroje v sedmi letech a k folkloru mu ukázal tu správnou cestu jeho bývalý třídní učitel z velehradské základní školy Antonín Gajdoš. Ani dnes se Nevařil netají tím, že mu je vzorem jeho padesátiletý otec, který dodnes aktivně tančí v jednom napajedelském folklorním souboru.
„Když přijde sezona hodů, vždycky to se mnou pořádně zacloumá. Hody jsou pro mě radostí ze života. Uspořádat hody s právem, to není procházka růžovým sadem. Když se ale dá dohromady parta folklorních nadšenců, které je nakloněn také obecní úřad a sponzoři, hodové veselí se určitě vydaří,“ tvrdí folklorista, který se na jankovických hodech představil v obnoveném velehradském kroji.

„Ten původní, z počátku dvacátého století nějak upadl v zapomenutí, ale tamní přátelé folkloru ho obnovili, stejně jako hody s právem. Škoda, že mně pracovní povinnosti nedovolí, abych se blížících se hodů na Velehradě zúčastnil,“ dodává příznivec hodových tradic.

Související článek:

Jankovické hody? S vypůjčeným podstárkem