Podařilo se rozdělit průtoky v Dlouhé řece tak, že její převážná část je nově vedena odlehčením do Moravy a nedochází proto k zanášení Dlouhé řeky a Morávky.

„V dříve zanášeném úseku Dlouhé řeky jsme vytvořili meandrující prohloubenou část koryta a lokalitu obohatili o mokřadní plochy a vodní tůně. Při běžném nebo nižším průtoku nyní dochází k prodloužení doby průtoku korytem a je tak zvýšena retenční a samočistící schopnost toku. Současně s tím jsme postavili u jezu v Nedakonicích rybí přechod, díky kterému mohou ryby migrovat proti proudu,“ popsal situaci generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.

Kvůli velkému množství splavenin dříve docházelo na Dlouhé řece pod Nedakonicemi k rychlému zanášení koryta, což bránilo průtoku vody z Dlouhé řeky do Morávky. Snížený průtočný profil zvyšoval riziko povodní v Nedakonicích v době vysokých průtoků. V období sucha se zase Morávka potýkala s vysycháním koryta.

U starého ramene Moravy, které místní znají jako Oblůčí, Povodí Moravy vytvořilo mokřadní plochu o výměře 5 330 m2. Ta je tvořena mělkými tůněmi a dvěma ostrůvky, na které byly vysazeny stromy a keře. Pro zajištění migrační prostupnosti jezu Nedakonice postavili vodohospodáři rybí přechod, jehož prostřednictvím se dostanou ryby do vyčištěného náhonu Morávky a pak dále do nadjezí jezu Nedakonice.

Rybí přechod je dlouhý 41 metrů a široký 3 metry. Revitalizace vodohospodářského uzlu v Nedakonicích má podle Václava Garguláka kromě ekologického přínosu také přínos ve zlepšení protipovodňové ochrany Nedakonic.

Postupným zanášením koryta Dlouhé řeky splaveninami dříve docházelo dlouhodobě k omezování průtoku vody v dolní části jejího toku. To se projevovalo především při povodňových průtocích, kdy díky špatnému odtoku vody docházelo k rychlému nastoupání hladiny a ohrožení obecního a soukromého majetku. Tyto situace se opakovaly pravidelně po prudkých deštích v oblasti Chřibů.

Nové stavebně-technické řešení a úprava koryta s přímým napojením na řeku Moravu povodňové ohrožení obce snižuje. Revitalizační úpravy odstartovaly v červnu 2021, stavební práce vyšly na 82,5 milionu korun. Projekt byl financován z Operačního programu Životního prostředí.