Při každém jaru mě napadá, že nikdo z nás asi neřekne, že na dveře zaťukal podzim nebo zima, ale od jara očekáváme, že zaklepe a vejde. Samozřejmě s celou parádou, zelenou trávou, kytičkami a květinkami.

Pupeny na keřích a stromech se začínají nalévat, sluníčko se tu a tam opírají do země, která zavoní novým jarem, které je každým rokem trvale svůdné a okouzlující. Na člověka s ním přicházejí prozaické touhy a chuti, z nichž chuť nejlákavější je také nejdražší. Je to jako s menu v nejlepší restauraci. Pochutnáš si, ale musíš zaplatit. T

a chuť se jmenuje radost z hezkého životního prostředí. Neboť právě na jaře bychom měli uklidit všechno to, co v zimě zalehla sněhová peřina. Od jara se odvíjí klubko dalších měsíců, to se nedá popřít. Proto nám na něm tolik záleží, proto si tolik přejeme, aby se co nejlépe vydařilo. Každý z nás si chce brát z jara co nejvíce. S jarem se ohřát, smát se i radovat.