Na dvě stovky návštěvníků tak byly opět svědky procesu, kdy ručně přemísené těsto po nakynutí putuje do pořádně rozpálené pece, kde se během několika desítek minut proměňuje ve voňavé bochníky.

„V pět jsme se tady sešli, a jakmile jsme se trochu zmátořili, začali jsme v peci topit bukovým dřevem. Po několika hodinách, až byla pec pořádně nahřátá, se do ní nasázela první várka zhruba deseti kilových bochníků. Chleby z nich byly upečené ani ne během čtyřiceti minut. Ostatní várky trvaly o něco déle," popsali Stojaspal s Bednaříkem pro mnohé neznámý a spíše archaický pekařský postup.

Ze 26 kilo mouky, vody, soli, kmínu, octu a badyánu, vydala pec během šesti hodin ve čtyřech várkách na čtyři desítky voňavých pecnů. „Letos jsme oproti minulým letem přichystali specialitu. Do těsta jsme přimíchali půl kila nadrobno nasekaných domácích škvarků. Uvidíme, jestli si toho lidé všimnou," usmíval se spoluorganizátor akce Petr Klein, který dodal, že poslední várku vytahovali z pece kolem 18 hodiny.

„Překvapilo nás, kolik letos přišlo lidí. Slyšeli jsme, že mezi návštěvníky byli i Holanďané a Američané. To víte, že nás těšilo, jak jim chutnaly chleby se sádlem, posypané škvarky, cibulí a cíbím," doplnil Petr Klein. Jedněmi z návštěvníků byli také Boris a Pavlína Pappovi ze Šumic.

„Do zdejšího areálu starého mlýna jsem zavítal po mnoha letech. Chleba se sádlem nám chutnal. Atmosféra je tady pohodová. Odjíždíme domů spokojeni," poznamenal Boris Papp.

Velkou zásluhu na vydařeném odpoledni na mlýnském nádvoří v Dolním Němčí měly také pěvecké sbory Dolněmčané, Tetičky a zpívající děvčata z národopisného krúžku Dolněmčan. Ti všichni se postarali o příhodnou zvukovou kulisu této akce. Doufejme, že za rok o ni bude alespoň takový zájem, jako tomu bylo doposud.