K dispozici však tento Plzeňan z Uherského Brodu pocházející, neměl sukno, nýbrž zhruba šest tisíc klíčů. Přesto se pustil se svými pomocníky do díla a ze 73 kilogramů „kovového materiálu“ po několikaměsíční práci, mohl 16. listopadu navečer, na vstupních schodech do Muzea J. A. Komenského v Uherském Brodě, obklopen početným davem, slavnostně odhalit onu hrdou připomínku Sametové revoluce.

„Na začátku byla myšlenka trvale připomenout události listopadu 1989, s níž přišel radní Antonín Karásek. A nejlepším způsobem, jak si připomínat, že svoboda není samozřejmostí, je vetnout tuto myšlenku do veřejného prostoru,“ popisuje začátek cesty vzniku netradičního památníku uherskobrodský místostarosta Jan Hrdý. Na jeho slova navázal i lídr revolučních shromáždění Broďanů z listopadu 1989 Stanislav Zajíček.

„V souvislosti s bojem za svobodu musím připomenout, že ji vidíte, když ji nemáte a když ji máte, tak ji nevidíte,“ zamýšlí se Stanislav Zajíček a dodává slova Václava Havla, která tehdy před 29 lety často citovali, totiž, že Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí.

Památník z klíčů se tyčí v místech, kde Broďané v listopadu 1989 demonstrovali svůj odpor k tehdejšímu režimu.

U paty schodů pod památníkem je bronzová destička s připomínkouNe komunismu, řekli na tomto místě občané Uherského Brodu dne 24. listopadu 1989 na všelidovém shromáždění. Odvážným mluvčím byl pracovník Muzea J. A. Komenského, pozdější profesor zdejšího gymnázia, pan Stanislav Zajíček. Plamen hořících svíček byl vyjádřením podpory pokojné protirežimní demonstrace pražských studentů, která byla surově potlačena komunistickou policií na Národní třídě v Praze 17. listopadu 1989