Nanosatelit nese speciální senzory tlaku nebo alternativní solární napájecí systém, tzv. banku superkapacitorů. „Pokud by se technologie osvědčila, mohla by v budoucnu vystřídat či doplnit klasické družicové napájecí baterie.

„S VUT jsme spolupracovali na návrhu snímače tlaku pro vesmírné aplikace, takže bylo jasné, že ho budeme chtít vyzkoušet i v reálných podmínkách ve vesmíru. Práce na BDSAT začala v roce 2019, ale s brněnskou technikou spolupracujeme již řadu let,“ říká projektový manažer Tomáš Valer ze společnosti BD SENSORS, která se specializuje na výzkum a vývoj tlakoměrů.

Ty ale nejsou jedinou technologií, kterou chce nanosatelit, nebo tzv. cubesat, ve vesmíru otestovat.

„Druhou částí technologického experimentu je ověření využití superkapacitorů jako inovativního řešení pro ukládání elektrické energie v družicích. V budoucnu může banka superkapacitorů nahradit konvenční bateriové napájecí systémy. Jak satelit obíhá, je po část letu přivrácen ke Slunci a nabíjí se pomocí solárních panelů. Během letu ve stínu se energie z tohoto zdroje bude spotřebovávat,“ vysvětluje fungování banky superkapacitorů Radimír Vrba, ředitel vědeckého centra CEITEC VUT, které se na projektu BDSAT podílí.

Výstava módy v Hradišti představuje turnýru, šaty s husí hrudí i spodní prádlo z přelomu 19. a 20. století.
Výstava módy v Hradišti představuje turnýru, šaty s husí hrudí i spodní prádlo

Pozemní stanice, která bude z družice přijímat signál a bude ji na dálku řídit, se nachází v Laboratoři experimentálních družic na Ústavu radioelektroniky FEKT VUT.

„Do půl hodiny od startu bude nanosatelit na oběžné dráze, ale může trvat i několik hodin, než začne vysílat signál a podaří se s ním navázat spojení. Dalších pár týdnů také trvá, než ověříme, že všechny systémy fungují správně a dodávají data,“ doplňuje Kasal.

Raketa Falcon 9 ponese do vesmíru desítky cubesatů, spojení s brněnským VUT ale bude mít pouze BDSAT.

„Data budeme průběžně vyhodnocovat, například u banky superkapacitátorů budeme zkoušet až deset různých scénářů, které mají důkladně ověřit její funkci. Plánujeme životnost alespoň dva roky. Čím déle bude nanosatelit vysílat, tím lépe, protože tím více cenných dat můžeme získat. Na zařízení ale samozřejmě působí ve vesmíru radiace, takže uvidíme, jak dlouho nám cubesat vydrží. Jsou ale nanosatelity, které jsou ve vesmíru už víc jak pět let a stále fungují,“ upozorňuje Valer.

Firma BD SENSORS bude mj. dodávat čidla pro orbitální stanici Gateway okolo Měsíce. V této buchlovické společnosti působí celá řada absolventů VUT, ostatně přímo majitel společnosti Karel Mareček je jedním z prvních absolventů oboru Mikroelektronika na VUT.