Několika metrákové dílo je kruhového tvaru a finálního zhotovení se ujal zlechovský kamenosochař Petr Novák.

„Dramatickou krajinu Mirkova života a jeho cest na díle znázorňuje kompasový základ. Ovšem ta střelka v podobě kříže, ta to srovnává; ona je ideou celé věci,“ vysvětluje Otmar Oliva význam vyobrazení na náhrobním kameni pro svého kamaráda Miroslava Zikmunda, s nímž ho už za minulé éry seznámil spisovatel Ludvík Vaculík.

kondolenční kniha v Muzeu jihovýchodní Moravy .
Miroslav Zikmund si pečlivě připravil i svou poslední cestu

„Byli jsme dlouholetí přátelé,“ přiznává velehradský výtvarník a dodává, že náhrobní kámen si u něj Miroslav Zikmund objednal kdysi před deseti roky.

„To mně jednou telefonoval a říká mi: Otmare, zjistil jsem, že už su starý. A já se ho ptám jak na to přišel. On mi říká, že ve chvíli, kdy jej chtěli nechat si sednout v trolejbusu. Tak si zajel koupit hrobové místo na Lesní hřbitov a mě poprosil, jestli bych mu neudělal náhrobní kámen,“ líčí Otmar Oliva příběh.

Na ukázku napřed vytvořil malý modýlek z hlíny. Miroslav Zikmund s návrhem po chvíli tichého váhání souhlasil.

„Pak jsem tedy udělal větší model ze sádry a finální výrobu náhrobku jsem zadal zkušenému kamenosochaři Petru Novákovi,“ pokračuje Otmar Oliva s tím, že si jako materiál vybral Zikmund žulu z Mrákotína nedaleko Telče.

Miroslav Zikmund
Zemřel Miroslav Zikmund. Legendárnímu českému cestovateli bylo 102 let

„Když jsme se bavili, z čeho by ten náhrobek měl být, tak mi Mirek řekl, že měl za éry prezidenta Beneše na Pražském hradě přítele, za kterým tam chodil pro rady. Byl to sice kameník, který se staral o kamenické práce, ale původně byl cestovatelem a Zikmundovi s Hanzelkou věnoval všechny svoje africké mapy. No a tento světoběžník, který procestoval celou Afriku, po ukončení svých cestovatelských poutí bydlel v Mrákotíně. Fascinuje mě na tom, jak mu Mirek výběrem té žuly na svůj náhrobek z mrákotínského lomu chtěl vzdát hold. Po sedmdesáti letech mu tím poděkoval,“ říká Otmar Oliva závěrem.