Když se oženil, spolu s manželkou Veronikou založili občanské sdružení Kopretina a kromě oživení kulturního dění v obci se začali věnovat obnově historických krojů.

„Dali jsme dohromady pár nadšenců, ale těmi největšími aktivisty jsme já a moje žena. Zhruba za třináct let jsme o krojích nasbírali spoustu materiálů. Začátky byly těžké, protože nejstarší obyvatelé Březové o nich sice poutavě vyprávěli, ale obrazových materiálů bylo poskrovnu,“ popisuje cestu ke svému velkému koníčku Robert Provodovský. Před několika lety s manželkou obnovili původní horský kroj, který dnes nosí místní folklorní soubory. Veronika Provodovská jich vlastnoručně ušila celkem patnáct. „Pak přišel čas na znovuvzkříšení něčeho opravdu neexistujícího, zaniklého, zapomenutého,“ říká její manžel.

Volba padla na původní březovský kroj pro nevěstu. „V roce 1893 byla v tomto kroji vyfocena Josefem Klvaňou poslední nevěsta, která jej oblékla. Na začátku byla pouze tato nepříliš kvalitní fotografie a prosba kamarádky, která se chtěla vdávat v kroji, ale ne v tom novodobém, bohatém, nýbrž původním horském. Kamarádka však bohužel před svatbou tragicky zahynula, ale manželka si předsevzala, že tento kroj vytvoří na její památku a bude to zároveň dovršení její práce na historii březovského kroje,“ přibližuje pohnutou historii obnovení slavnostního kroje Robert Klvaňa. Složitou cestou, především šestiletým bádáním ve všech okolních muzeích a sbíráním částí kousek po kousku, focením a sháněním dnes již mnohdy neexistujícího materiálu, se nakonec před nedávnem podařil původní kroj rekonstruovat.

Veronika Provodovská na jeho obnově strávila půl roku intenzivní práce. „Nejtěžší bylo shánění vzoru úvodnice. Nebyl nikde zachovaný, jen na jedné fotografii, a pak jsme v muzeu našli jediný kousíček vzoru tohoto vyšívání. A také párta, vrchní zdobení nevěsty na hlavě. Ty části už se nedaly sehnat ani koupit, musela jsem si některé sama vyrobit,“ říká Veronika Provodovská.

„S pátráním po původní podobě kroje nám velmi pomohla etnografka Slováckého muzea Romana Habartová. Když pak výsledný kroj viděla, byla velmi překvapená, jak věrně se nám podařilo vystihnout i nejsložitější část kroje, pártu,“ říká Robert Provodovský. Jeho slova potvrzuje i další etnografka, Marta Kondrová ze Slováckého muzea. „Paní Provodovská přistupuje k obnově krojů velmi citlivě, zodpovědně, ověřuje si fakta. Její přístup bych označila za vzor toho, jak by obnova krojů měla probíhat. Nevěstu z Březové jsem viděla jen na fotce a také vypadá neuvěřitelně zdařile,“ chválí Marta Kondrová.

S prací na obnově březovských krojů manželé Provodovští zdaleka nekončí. „Tak jsme se do toho zakousli, že to je náš každodenní chleba,“ říká s úsměvem Robert Provodovský. „Bereme to jako výzvu a to je to, co nás na tom nejvíc baví,“ doplňuje svého muže Veronika Provodovská.

Petra Kučerová