VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nad Bahňákem byla hustá mlha. Baťa zemřel

Region -  Kolem čtvrté hodiny ranní, 12. července 1932, přijel Tomáš Baťa na letiště v Otrokovicích. Chtěl odletět do Švýcarska, kde se měla ten den otevírat nová pobočka. Nad Bahňákem byla ale hustá mlha, start letadla byl proto o hodinu a půl odložen.

12.7.2012
SDÍLEJ:

Tomáš Baťa senior (na snímku vlevo) při oslavách 1. máje roku 1931. Foto: Okresní archiv Zlín

V této době už hlásila vysílací stanice odevšad příznivé povětrnostní stavy. Nad letištěm byla však stále mlha. Tomáš Baťa chtěl přesto odletět a nařídil pilotovi Broučkovi start. Ten jednoznačně odmítl, ale Baťa naléhal. Bylo osm minut před šestou hodinou ranní.

Uslyšeli jenom rachot a pád k zemi

Zaměstnanci Baťovy továrny na Bahňáku uslyšeli hukot motoru, který se stal v několika minutách nepravidelným a náhle ustal. Vzápětí na to slyšeli rachot a pád k zemi.

Vyběhli z dílen a pod troskami letadla nalezli tělo svého šéfa bez života. Nepřežil rovněž pilot Brouček. Jejich těla byla přimáčknuta k zemi trupem letadla. Na místo hned přijela záchranná stanice, která přivezla do Zlína mrtvoly pilota i továrníka Bati.

Letadlo se roztříštilo na tři kusy, zadek dopadl zvlášť. Kabina, ve které byla zavazadla, zůstala neporušena. Předek stroje se zaryl do země, vrtule se rozštípla v půli.

Neštěstí se vysvětluje různě. Podle jedné z verzí pozoroval pilot elektrické vedení, které se táhne nad Bahňákem, a snažil se mu vyhnout, přičemž se zachytil o roh papírny nebo pily. Druhá verze říká, že letadlo bloudilo několik minut nad Napajedly, aby nabylo v mlze orientaci, a že snad chtělo nouzově přistát v poslední chvíli.

Tomáš Baťa zahynul asi třicet kroků od ohrady továrny na Bahňáku. Pilot Brouček, který se do posledního okamžiku snažil katastrofě zabránit, byl nalezen mrtev s volantem letadla v ruce.

Zpráva o tragické smrti rozvířila celý Zlínský kraj. U všech Baťových filiálek i ve Zlíně vlály černé prapory.

S využitím Národní politiky zveřejněné na www.zlin.estranky.cz.

Jako kluk ví, jak boty prodat

O řemeslo se začal zajímat od dvanácti let. Už tehdy prý věděl, jak boty nejen vyrobit, ale také prodat. Jeho začátky podnikání v roce 1894 nebyly jednoduché. On ale bojoval a dnes je celosvětovým fenoménem nejen v oblasti obuvnictví.

Tomáš Baťa se narodil 3. dubna 1876 ve Zlíně v Dlouhé ulici. Když mu bylo deset let, zemřela mu matka. Otec se ale po dvou letech oženil a přestěhoval se s rodinou do Uherského Hradiště.

Tomáš, Antonín a Anna dostali po matce 800 zlatých a rozhodli se založit obuvnickou živnost, znovu ve Zlíně. Nejdříve vyráběli valašskou prošívanou houněnou obuv. Měli tehdy deset zaměstnanců.

Roku 1895 přišla na sourozence Baťovy krize a vedení se ujal Tomáš. Do léta 1896 se dluhů zbavil. Přestože začal být obrovský zájem o plátěné boty s koženou podešví a elegantní špičkou z pravé kůže, tzv. baťovky, začal vyrábět také z levnějšího plátna.

O rok později postavil vlastní tovární halu. Zaměstnával 40 dělníků a 20 šiček.

Začátkem 20. století se rozhodl vydat do Ameriky na zkušenou. Vrátil se více než po roce. S sebou si přivezl nové plány výstavby továrních budov i nadšení pro americký management.

Když měl v továrně už 350 dělníků, které neměl kde ubytovat, začal ve Zlíně stavět tzv. baťovské domky. Na začátku I. světové války dostala firma zakázku vyrobit 50 tisíc párů vojenských bot, tzv. bagančat. Od roku 1914 do roku 1918 se počet Baťových zaměstnanců zvýšil desetinásobně.

V roce 1923 měla síť prodejen Baťa již 112 poboček. V témže roce se Baťa rozhodl kandidovat ve volbách do obecního zastupitelstva na post starosty města Zlína s heslem „Chci pracovat pro všechny. Bojovat proti bídě." Volby vyhrál a stal se starostou Zlína.

V roce 1928 měl dokonce tu čest přivítat v regionu prvního muže státu, prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. A ve firmě? Čistý obrat činil 1,9 miliardy předválečných korun.

Ve vlastním studiu natáčel reklamy

V roce 1931 začaly vznikat dceřiné společnosti po celém světě, továrny v Německu, Anglii, Nizozemsku, Polsku a mnoha dalších zemích. Ve Zlíně vzniklo jeho vlastní filmové studio, které se zabývalo natáčením reklam na obuvnické výrobky. Později se ze studia staly známé Filmové ateliéry Kudlov.

Po tragické smrti Tomáše převzal řízení firmy jeho nevlastní bratr Jan Antonín Baťa a pokračoval v rozvoji firmy. Mezi významné stavby z té doby patří například Velké kino, v té době největší kino ve střední Evropě, Hotel (nyní hotel Moskva), domovy pro ženy a muže, Dům umění i tzv. Baťův kanál.

Tomáše Baťu připomínal kdysi památník včetně letadla na místě dnešního Domu umění. Není vyloučeno, že tam své místo znovu najde.

S využitím publikace Ze Zlína do světa Příběh Tomáše Bati. Snímky poskytl Státní okresní archiv ve Zlíně.

6+1 zajímavostí, které možná zatím o Tomáši Baťovi nevíte

Když Tomáš Baťa zahynul, mezi lidem začaly kolovat nejroztodivnější pověsti, a to včetně pomluv, že nešlo o neštěstí, nýbrž o dobře promyšlenou sebevraždu, protože Baťovy závody jsou údajně prodlužené, a Tomáš Baťa si tímto způsobem chtěl zachovat poctivé jméno. Pomluvy o prodluženosti Baťova koncernu a jeho konci se nepotvrdily.

O Tomáše Baťu se smrt pokoušela třikrát. V roce 1912 v noci narazil autem do neosvětleného povozu. Utrpěl těžké zranění hlavy, po němž mu na čele zůstala hluboká jizva. Podruhé v roce 1918, kdy už se projevila Baťova tvrdohlavost. Měl zánět žil na nohách a léčbu evidentně z důvodu pracovní vytíženosti podcenil a dostal plicní embolii, na kterou se tehdy téměř stoprocentně umíralo. Po tříměsíčním klidu se z této kalvárie dostal. Potřetí se mu ale až tvrdohlavý přístup stal osudným.

Ve 20. letech nechal Baťa koupit nástroje a založil Tovární kapelu. Když nabral mladého muzikanta, za několik dní musel narukovat poslal jej na zkoušku do vojenské kapely. Když se osvědčil, tak jej Baťa třeba za půl roku odkoupil. To je případ i muzikanta Šustra z Jankovic na Slovácku, který jel podle kroniky do Zlína na „konkurz" na kole ověnčený klobáskami a slivovicí. 

Nejmilejší písnička Tomáše Bati pocházela z moravsko-slovenského pomezí. „Neumrem na slámě, umrem já na koni, keď z koňa spadnem, šablenka zazvoní."

Autorem celosvětově proslaveného loga firmy Baťa byl výtvarník Jan Kobzáň pocházející z Liptálu, kterého Tomáš Baťa podporoval na studiích v Praze na UMPRUM. Za to vytvořil firmě Baťa logo, které se v modifikované podobě užívá dodnes.

O málokterém člověku vycházejí příběhy či pohádky ještě za jeho života. O Baťovi ano. První vyšla v roce 1929 ve Vsetíně, nese název „Jak se Baťa dostal do pekla".

S architektem Gahurou vytvořil Zlín jako zahradní město. Podle některých se z něj ale dnes stává spíše město parkovišť.

To nejlepší na světě nám úplně stačí

1. Znalostní podnik, založený na dovednostech a umu zaměstnanců

2. Autonomie dílen, sebezodpovědnost a podíl na zisku zaměstnanci

3. Globální pojetí trhů ze silné místní a regionální báze

4. Informační pojetí řízení a využití podpůrných technologií

5. Integrované sítě dodavatelů a zákazníků

6. Vysoké etické a mravní hodnoty podnikání

7. Nepřetržitá tvorba, přejímání a rozšiřování znalostí

8. Nejvyšší (světová) kvalita procesů výroby, vyrobků a služeb

9. Strategie „dravé" inovace, originality a tvůrčí práce

10. Obecný zájem sociální „službou veřejnosti"

MILAN ZELENÝ, pravidla Baťova systému řízení

Autor: Redakce

12.7.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Volby 2017 v Olomouckém kraji podrobně v pondělním tištěném Deníku

NEPŘEHLÉDNĚTE: Výsledky voleb ze všech obcí v našem okrese

V pořadí již čtvrtý Oktoberfest se tentokrát konal v prostorech Jarošovského pivovaru.

Čtvrtý Oktoberfest představil jarošovskou šestnáctku a IPU

Co říkáte na výsledky voleb? Hlasujte

ANKETA / Slavíte, nebo zapíjíte děsivou realitu? Jak vás potěšily, či zklamaly výsledky voleb do Poslanecké sněmovny? Hlasujte v naší anketě.

V Chřibech se srazila dvě auta s traktorem

FOTOGALERIE / Jeden zablokovaný jízdní pruh, zdemolovaný Citroen, poškozená škodovka a traktor. Následky ze sobotní dopravní nehody na silnice E50 v blízkosti motorestu Samota procházející vrchovinou Chřibů nejvíce pocítili dva zraněný muži a jedna dívka.

Po patnácti letech končí v Poslanecké sněmovně Antonín Seďa

ANKETA / Propast České strany sociální demokracie (ČSSD), která v letošních volbách do poslanecké sněmovny získala pouze něco málo přes sedm procent hlasů, odneslo několik stálic české politické reprezentace. Jednou z nich byl od roku 2002 také sedmapadesátiletý Antonín Seďa.

Stanislav Blaha: Starostou budu minimálně do komunálních voleb

ROZHOVOR / VIDEO / FOTOGALERIE / Poslanecký mandát hned při své první kandidatuře do Poslanecké sněmovny získal lídr Občanské demokratické strany (ODS) ve Zlínském kraji a také starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení