„Kvůli covidové pandemii jsme museli expozici na několik týdnů uzavřít. Karantény jsme využili k vymalování interiérů budovy a nátěru podlah epoxidovým nátěrem o třech podlažích, z nichž dvě jsou v podzemí,“ sdělil správce živé vody Jiří Kroča.

Příznivého počasí využili děti i dospělí k návštěvě hektarové aklimatizační pratuří obůrky. Z visuté dřevěné lávky nad ní se mohli kochat pohledem nejen na husy divoké, ale zejména na čtyřčlennou rodinku praturů.

Býček Jaroš, který zde spatřil světlo světa loni 10. dubna, dostal letos, 24. dubna ke svým prvním narozeninám brášku. Ten na křest bez účasti veřejnosti čekal až do jednoho z minulých dnů. Kmotry mu byli všichni zaměstnanci Živé vody.

„Protože jsme už nechtěli s jeho křtem otálet a čekat až do příštího roku, kdy se snad covidová situace stabilizuje, dali jsme mu jméno Juráš. Světlo světa totiž spatřil v den svátku Jiřího a já byl jeho porodníkem,“ řekl hrdě Jiří Kroča.

Dodal, že Juráš se má čile k světu a váží 250 kilogramů. Ve srovnatelném stadiu vývoje váží víc než jeho o rok starší bráška Jaroš, první mládě pratura, které se po sedmi staletích narodilo na Moravě.

„Karanténa se letos kvůli covidu výrazně podepsala na nižší účasti návštěvníků Živé vody. Loni ji navštívil rekordní počet 144 489 lidí z Česka i ze zahraničí, v letošním roce to bylo o 41 tisíc návštěvníků méně,“ informovala pracovnice Živé vody Jitka Staníková.