Na Velehradě se vybralo při benefičním koncertu 1,8 milionu korun

Na charitativní projekty byla vybrána částka 1 796 274 korun českých (DMS a vázané finanční dary). Výtěžek z letošního koncertu si rozdělí NF ADIUVARE, pacienti s postcovidovými dýchacími potížemi v péči Charity a lidé s tornádem zasaženého Břeclavska a Hodonínska.

Benefičním koncertem, který dokázal pobavit, ale také přivézt k rozjímání povolených pět tisíc vnímavých návštěvníků na Stojanově nádvoří před velehradskou bazilikou, televizní diváky a rozhlasové posluchače, mistrně už podruhé provedli slovem moderátoři Marcela Augustová a Jiří Václavek.

Mezi vzácnými hosty muzikantského svátku nechyběli představitelé církevního, politického a společenského života, zdravotníci, policisté, hasiči, vojáci, dobrovolníci a členové neziskových organizací, kteří za poslední rok nejvíc bojovali s pandemií. Nechyběli ani krojovaní zástupci všech 14 krajů České republiky.

V Tupesích otevřeli nový dům s malometrážním bydlením

V devadesátiminutovém programu, který zahájily zvony na věžích baziliky, se představili na pódiu před budovou barokní prelatury Stojanova nádvoří Jiří Pavlica s Hradišťanem, Jiří Pospíchal, Slovácký komorní orchestr a zlínská Filharmonie Bohuslava Martinů.

„Krásné a doslova rodinné vystoupení předvedli Petra a Rafael Álvarezovi se syny, které doprovodily děti z pěveckého sboru Střípky a jejich rodiče,“ řekla Monika Babincová z PETARDA PRODUCTION.

V podání Davida Deyla, zpěváka a hudebního skladatele zazněla na pódiu za doprovodu Dětského pěveckého sboru Českého rozhlasu dojemná píseň Naděje se vrátí.

David Deyl se svěřil, že na písni spolupracoval s významnými osobnostmi nejen českého hudebního světa. Dále vystoupil Antikvartet Dušana Vančury, český houslový virtuos a stálice koncertního umění Václav Hudeček. Spolu s ním pak absolvent Akademie Václava Hudečka Marek Pavlica, syn Jiřího Pavlici a letošní vítěz hudební soutěže v italské Palmanově.

Normální debil 2 rozesmál nádvoří v Hradišti. Na náměstí to rozjedou Reflexy

Závěr večera byl nečekaným překvapením pro všechny zúčastněné. Moderátoři pozvali na pódium vzácného hosta, jednoho z posledních žijících veteránů 2. světové války, válečného hrdinu, armádního generála Emila Bočka (98).

Poděkoval všem, kdo se podíleli a podílejí na likvidaci covidové pandemie, vyjádřil účast s lidmi na Břeclavsku a Hodonínsku, kterým do života těžce zasáhlo tornádo.

Nakonec předal olomouckému arcibiskupovi Janu Graubnerovi dárek za jeho práci a službu církvi, a to korunovační klenoty, symbol české státnosti a stříbrnou pamětní medaili za dlouholetou podporu, spolupráci a péči o československé veterány II. světové války.

„Chci dnes poděkovat všem, kteří v dnešní době, plné jakéhosi napětí mají odvahu stavět mosty a budovat vztahy. Myslím si, že důležitější je stavět než bořit. A důležitější je naslouchat druhým a snažit se jít spolu s nimi, než někam do extrému. Díky všem, kteří se o to snaží. Přeji, aby i odkaz dnešního večera se krásně přesunul do dalších dnů,“ řekl v závěru benefičního koncertu olomoucký arcibiskup Jan Graubner.

Dny lidí dobré vůle zakončila poutní mše

Účastníci koncertu si na Velehradě také připomněli letošní 1100. výročí úmrtí sv. Ludmily, patronky rodin a první české světice, rok sv. Josefa, také 170. výročí narození Antonína Cyrila Stojana a sté výročí jeho jmenování olomouckým arcibiskupem.

Večer lidí dobré vůle zakončil první den cyrilometodějských slavností na Velehradě, které patří k největším církevním akcím v zemi. Dny lidí dobré vůle se každoročně konají 4. a 5. července, končí v pondělí dopoledne slavnostní poutní mší.

Velehradské slavnosti připomněly arcibiskupa Stojana

Letošní Dny lidí dobré vůle na Velehradě na Uherskohradišťsku připomněly Antonína Cyrila Stojana (1851 až 1923), 170. výročí jeho narození i sto let od jeho jmenování olomouckým arcibiskupem. V Sále kardinála Tomáše Špidlíka byla dnes zahájena výstava věnovaná Stojanovi, který je považován za obnovitele Svatého Hostýna, sbližovatele západních a východních křesťanů i organizátora velehradských sjezdů. Byla také aktivním politikem. Pohřben byl v královské kapli ve velehradské bazilice.

"Byl kněz, vlastenec a politik. Byl to skutečný lidumil, za což si vysloužil přezdívku ´tatíček Stojan´. Není divu, za jeho působení vzniklo 139 nových kostelů a far, ve sto obcích ho jmenovali čestným občanem, za všech okolností pomáhal chudým, staral se o uprchlíky z první světové války, položil základy Charity ČR, přivedl elektrický proud na Svatý Hostýn, podporoval hudební soubory a hájil práva učitelů, živnostníků a novinářů. Za Rakouska-Uherska pomáhal se zakládáním knihoven s českou literaturou," uvedl kurátor výstavy a tajemník Dnů lidí dobré vůle Josef Kořenek.

Výstava přibližuje Stojanův život i jeho působení, nechybí například kopie jeho korespondence. Stojan psal denně desítky dopisů, spisovatelům, malířům, prezidentské kanceláři T.G. Masaryka, lidem, kteří jej prosili o podporu, i továrníku Baťovi. Výstava nabízí i fotografie a předměty.

"Stojan se sám aktivně účastnil několika hasičských zásahů. Chodil v hasičské uniformě a z jedné akce v Příboru je na výstavě helma a sekyrka, které mu pomohly při nouzovém opouštění hořícího domku," uvedl Kořenek.

Podle kardinála Dominika Duky byl Stojn člověkem, který založil spiritualitu Moravy 20. století.

"Ale byl to také muž, který převedl katolickou církev v nejtěžších obdobích po rozpadu Rakouska-Uherska a vytváření státu, který byl v mnohonásobně komplikovanějších situacích než jsme dnes, nebo jsme byli kolikrát ve 20 století. Takže jemu patří můj dík z Prahy, protože Praha byla v té době církevně zcela paralyzovaná," řekl dnes při zahájení výstavy Duka.

Olomoucký arcibiskup Jan Graubner vzpomenul svého dědečka, který si se Stojanem také psal a žádal jej, aby za první světové války nemusel narukovat na vojnu, protože měl doma děti a podnikání. Ošetřoval poté v lazaretu nemocné a zemřel měsíc po konce války na tyfus. Jeho dopis se Stojanem se podle Graubnera doma dochoval.

Stojanovi je věnována také nová audiokniha, kterou nahrál herec Igor Bareš. Dechové a cimbálové kapely Stojanovi věnovaly písničky a na Velehradě představily hudební CD nazvané Písničky pro tatíčka Stojana.

"Z prodeje alba bude podpořena rekonstrukce farního kostela sv. Jakuba v Moravské Nové Vsi, který byl poškozen ničivým tornádem," uvedl Kořenek.

Poutníci na Velehradě ručně přepisovali bibli, hotovo by mohlo být do pěti let

V ručním přepisování bible pokračují ode dneška poutníci na Velehradě na Uherskohradišťsku. Takzvaný Velehradský rukopis začal vznikat v roce 2005. Akce je tradiční součástí cyrilometodějských Dnů lidí dobré vůle.

Dnes několik desítek prvních zájemců přepsalo konec Druhé knihy Samuelovy, následovala Kniha Soudců a pokud vyjde čas, začne se s Knihou Jozue, řekla dnes ČTK Petra Číhalová z Římskokatolické farnosti Velehrad.

"Přepsaný je celý Nový zákon, ze Starého zákona zbývá posledních pár knih. Vyjde nám to odhadem na čtyři nebo pět let," uvedla Číhalová. Opisuje se překlad Václava Bognera. V posledních letech se do přepisování zapojilo kolem 400 lidí.

"Bylo to vždy zhruba do stovky dětí a zbytek byli dospělí. Za celou dobu zatím přišlo 7400 účastníků," uvedla Číhalová, podle které se lidé často vrací.

Potvrdila to dnes také jedna z prvních přepisujících, Blanka z Vysočiny.

"Jezdíme sem asi čtrnáctý rok, je to pro mě taková tradice," řekla dnes ČTK žena, která přepsala několik veršů z Druhé knihy Samuelovy.

"Lidé píšou většinou kolem tří až čtyř veršů, úryvek je daný. Knihy máme rozepsané, aby návštěvník dostal přímo to, co má psát a nemuselo se hledat, který úsek má psát," uvedla Číhalová. Loni se přepisování bible na Velehradě nekonalo, kvůli pandemii koronaviru byl program velmi omezený.

"Loni byla pauza a možná to teď bude lidem vzácnější, že můžou přepisovat," uvedla Číhalová. Kvůli covidu pořadatelé omezili počet lidí, kteří mohu v jednu chvíli Bibli přepisovat, počet míst k přepisu se snížil z osmi na čtyři. Lidé se mohou zapojit do dnešních 20:00 a v pondělí od 08:00 do 12:00.

Předloni lidé přepisovali konec První knihy Samuelovy a Duhou knihu Samuelovu. V prvních ročnících lidé bibli přepisovali ve Velehradě venku ve stanu před bazilikou. Od roku 2011 ji opisují v prostorách Velehradského domu svatého Cyrila a Metoděje, který vznikl rekonstrukcí bývalé sýpky a konírny.

Do Velehradu letos dorazilo na setkání vozíčkářů 80 až 90 lidí

Do Velehradu na Uherskohradišťsku letos dorazilo na setkání vozíčkářů 80 až 90 lidí. Akce je tradiční součástí cyrilometodějských Dnů lidí dobré vůle, koná se 21. rokem. Vzhledem k epidemické situaci stejně jako loni přijeli pouze vozíčkáři z Česka, pořadatelé nezvali účastníky ze zahraničí, výjimkou je vozíčkář ze Slovenska. Lidé doputovali z různých koutů republiky, z Prahy, Pardubic, Olomouce nebo jižní Moravy. ČTK to dnes řekl Michal Umlauf z Maltézské pomoci, která setkání organizuje.

"Přijeli spíše tradiční účastníci, ale jsou tady i úplně noví. Je to například paní, které je 28 let a poprvé cestovala vlakem sem na Velehrad," uvedl Umlauf. O vozíčkáře se stará asi 60 dobrovolníků, kteří absolvovali vzdělávací kurz. Učili se základní ošetřovatelské úkony, ovládání vozíčků či komunikaci s postiženým.

"Letos se dobrovolníci sháněli těžce. Nevím, jestli je to dáno covidovým obdobím nebo řadou akcí, které se teď o prázdninách odehrávají," uvedl Umlauf. Dobrovolníci tráví s klienty celou dobu pobytu na Velehradě, pomáhají dostat se na různé akce, pokud to klienti potřebují, také například při stravování nebo osobní hygieně.

"Jsme rádi, že se nám dobrovolníci vrací. Třetina až polovina jsou ti, kteří tady již minimálně jedenkrát byli," uvedl Umlauf, podle kterého jsou zkušení dobrovolníci vzorem pro nové.

Pomoc dobrovolníků i možnost setkat se s lidmi z celé země ocenila jedna z účastnic setkání Eva Kacanu z Olomouce, která je paralympijskou vítězkou ve vrhu koulí.

"Na Velehradě, co jsem na vozíku, jsem pojedenácté. Kdysi jsem sem chodila jako poutník po svých, teď sem jezdím na vozíku. Vede mě sem ten cíl, ta pouť, i to, že je zde možnost setkání. Díky Maltézské pomoci jsem sem začala znovu jezdit," řekla dnes ČTK Kacanu.

Dobrovolníci jsou pro ni velmi důležití při přesunech.

"Jsou tady kostky, jsou tady kopečky. Pomůžou v tom, co nezvládnu, i když třeba chci jít do obchodu. Mezi lidmi, když jsou tady davy, to není vždy jednoduché, na chodníky se špatně dostává kvůli stánkům," uvedla Kacanu. Na dobrovolníky se vždy velmi těší. "Jsem zvědavá, kdo z nich zase přijede. Je spousta dobrovolníků, kteří začali jezdit jako studenti a teď už mají děti," uvedla. Těší se zejména se setkání s lidmi. "Těším se i na koncert, na bohoslužby i na to, že má člověk možnost jít později večer do kostela.

Letos je tady spoustu výstav, na ně se vždy těším. I po covidovém období mám radost, že vidím spoustu známých tváří i mladé lidi, kteří člověku nalijou energii. Jsem vděčná Maltézské pomoci za to, že mají trpělivost, že do toho každý rok jdou," uvedla Kacanu.

Pro vozíčkáře je dnes odpoledne připravena mše svatá ve velehradské bazilice, poté jim při setkání bude hrát cimbálová muzika a přijdou je pozdravit hosté Dnů lidí dobré vůle včetně vystupujících na večerním koncertu. Večer se koná neformální táborák, který je mezi vozíčkáři velmi oblíbený.

Maltézská pomoc při Dnech lidí dobré vůle dlouhodobě zajišťuje také zdravotní pomoc. Ve stanu u baziliky je osm zdravotníků, kteří jsou připraveni pomoci návštěvníkům.