„Jde o polohy v údolí řeky Moravy, kde se nacházejí půdy lehčí a plodiny tam mají lepší podmínky pro růst a dozrávání,“ prozradila ředitelka Agrární komory Uherské Hradiště Dagmar Gracová.

Největší plochu podle jejích slov zaujímá pšenice ozimá, která je vyseta přibližně na 10 tisících hektarech.

„Dále pak řepka ozimá na čtyřech tisících hektarech, ječmen jarní, jenž se používá k výrobě sladu, pokud splňuje patřičné nutriční hodnoty na výměře 1,6 tisíc hektarů a ječmen ozimý asi na tisíci hektarech,“ uvedla Dagmar Gracová.

Na menších výměrách se pak sklízí pšenice jarní, žito a oves.

„Skladba plodin je ale daleko širší. Pěstuje se zde kukuřice na zrno, slunečnice, mák, cukrovka, ale i proso, kmín, špalda nebo pohanka. A podniky, kde provozují živočišnou výrobu pěstují vojtěšku, jetelotravní směsi a kukuřici na siláž,“ upřesnila šéfka okresní pobočky Agrární komory.

Teď na samém začátku žní si však netroufá odhadovat, jaké výnosy zemědělce na jihovýchodní Moravě čekají. Průběh letošního jara totiž nebyl úplně klasický.

„Srážek nebylo tolik, kolik by si příroda zasloužila a sucho z loňského roku ještě doznívá. Velmi vysoké teploty začátkem června způsobily zastavení růstu zrn. První výsledky sklizně nejsou příliš optimistické, ale žně teprve startují. Nejvíce je sklizeno ječmene ozimého, kde je výnos průměrný a rozjíždí se sklizeň pšenice ozimé a řepky. Zde jsou výnosy prozatím podprůměrné až průměrné. I olejnatost nedosahuje předchozích let. Více budeme vědět asi tak za týden, až bude sklizeno více porostů,“ řekla Dagmar Gracová.

A průběh počasí, které je v posledních létech nestabilní, může podle ní hodně ovlivnit výsledky vynaloženého úsilí zemědělců. Loňský suchý a teplý rok, k tomu mírná zima, navíc přispívají k tomu, že i Slovácko trpí přemnožením hlodavců.

„V přírodě chybí jejich přirození predátoři a zemědělci nesmí používat plošně chemické prostředky,“ upozornila Dagmar Gracová.

Slovácko též potrápily přívalové deště se silnými větry pod jejichž tíhou a silou vzrostlé obilí a řepka polehly.

„Objevují se virové choroby. U polehlých porostů hrozí prorůstání zrn a tím horší kvalita, kdy bude těžké u pšenice dosáhnout té potravinářské, nemluvě o těžkostech při sklizni na poli. To vše ovlivňuje výnosy jednotlivých plodin a hodnotit bude možné až po ukončení sklizně,“ řekla Dagmar Gracová na závěr.