Na Slovácku je v provozu několik sušáren ovoce, sušit je ovšem můžete i doma

17. 11. 2015

Slovácko – Zájem o sušení ovoce v posledních letech příliš nepolevuje, potvrzují to ti, kteří se touto činností zabývají. Přesto, že sušáren z minulosti ubylo a lidé si přebytky ovoce mohou usušit v elektrických sušičkách doma, stále je dost těch, kteří ovoce raději zavezou do velké sušárny. Zatímco dřív bývala tato zařízení skoro v každé vesnici, dnes je jich na okrese jen několik.

František Šrámek z Drslavic se sušením zabývá celý život.

Kliknutím zvětšíte

František Šrámek z Drslavic se sušením zabývá celý život. | Foto: DENÍK/Jindřiška Jelínková

Ovoce s největším počtem kJ po usušení
1. brusinky (1350 kJ), 2. rozinky (1180 kJ), 3. jablka 1140 (kJ), 4. svestky 1130 (kJ), 5. meruňky (1080 kJ), 6. hrušky (890 kJ). Hodnoty jsou pouze orientační

V chmelové sušírně v Hostětíně začali v roce 1998 zhruba po padesátileté odmlce. Zatímco tady usuší přibližně tři tuny ovoce za sezonu, v těch malých se to počítá spíš na metráky.

Zájem lidí o sušení ovoce narůstá

Slavkovská sušírna je v provozu asi 40 let. Stejně jako v jiných letech se i letos sušily hlavně trnky, durancie, jablka a hrušky. „Rok to byl průměrný. Kolik ale toho letos bylo opravdu nevím. Začali jsme v srpnu a skončili jsme před měsícem. Mám ale dojem, že zájem lidí je větší než dřív," potvrdil majitel a provozovatel Vlastimil Krhovský. Ten převzal zařízení od svého otce a v tradici pokračuje. Ve Slavkově si účtují 12 korun za kilogram syrového ovoce.

Sušení je těžká práce

Po svých předcích převzali sušení ovoce v domácí historické sušárně také manželé Ludmila a František Šrámkovi z Drslavic. Poslední tři roky zařízení neprovozovali, ale hodlají se k tomu znovu vrátit.

„Zájem o sušení byl pořád, ale nemohli jsme, protože jsem byla dvakrát na operaci s koleny. Je to těžká práce, nejmíň dva lidé u toho musí být a musí se u toho i spát. Dnes už ale na to nejde pomalu sehnat žádného pomocníka," postěžovala si Ludmila Šrámková.

Lidé dnes hojně využívají i domácích elektrických přístrojů. „Sušené ovoce doma jíme, protože nám ho nasuší babička. Křížaly máme na stole pořád. Sama jsem si ovoce sušila, ale teď na to nemám čas," prozradila Iva Orlovská z Veletin.

Zdravé mlsání, ale pozor na kalorie

Sušené ovoce jako doplněk stravy doporučuje i výživová poradkyně z Uherského Brodu Hana Venclíčková. „Je to pořád lepší, než si kupovat třeba chipsy. Ale pozor by si měli dávat ti, kteří chtějí redukovat váhu. Usušené ovoce obsahuje víc cukru než v syrovém stavu. Když už si jej chcete dát, lepší je přidat jej ráno třeba do ovesné kaše nebo do müsli. Přidanou hodnotou je ale vláknina a výživné látky z ovoce, takže plusy nakonec převažují nad minusy. Přiměřeně – to je to kouzelné slovíčko, které je tady namístě," řekla Hana Venclíčková.

Typy sušeníNa slunci – ne vždy se to podaří, jakmile není dostatečné teplo a potřebné množství slunečního svitu, hrozí brzké napadení plísněmi či hnilobou
V sušičce – lze sušit jednoduše doma za pomocí elektrické energie, kdy ovoce je rozprostřeno na jednotlivá plata a kolem proudí teplý vzduch. Výhodou je, že plat můžete naskládat víc na sebe, nevýhodou je, že i tak sušíte jen malé množství.
V troubě – ovoce je na roštech, ale dvířka trouby musí být pootevřená, aby mohla pára unikat ven. Teplotu pomalu zvyšujeme, od 20 ° Celsia až po 70 stupňů. Vyšší teploty už ničí vitaminy, barvu i vůni ovoce.
Sušírny – tímto starým způsobem se dá nasušit větší množství ovoce, v sušírnách se topí výhradně dřevem
Sušení mrazem – je to s ohledem na vlastnosti ovoce nejšetrnější způsob; prudce zmražené ovoce si zachovává až 90% původních vlastností. Nevýhodou je, že tímto způsobem lze ovoce sušit pouze průmyslově.