MUDr. Dorián Pfeifer ze Zdravotnické záchranné služby Zlínského krajeZdroj: archiv lékařeI oni jsou v těchto dnech těžce zkoušení. Každý den přichází do styku s covid pozitivními pacienty, jsou vystaveni nákaze zákeřného viru. V posledních dnech se starají také o převoz pacientů z přeplněných nemocnic v kraji.

V pátek předvedla Zdravotnická záchranná služba Zlínského kraje nesmírně obtížnou, komplikovanou a zároveň unikátní akci. Převoz pěti pacientů s onemocněním covid-19 napojených na plicní ventilaci.

Za doprovodu policistů se konvoj pěti sanitek vydal až do fakultní nemocnice Motol v Praze. Zdravotníci vše zvládli na jedničku. Bez problémů předali pacienty do péče lékařů v Praze.

„Na přípravu jsme měli 24 hodin,“ prozradil Dorián Pfeifer ze Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje. Pfeifer byl jedním z členů posádek převážející těžce nemocné pacienty.

Musím začít otázkou na páteční převoz pacientů do FN Motol. Jak moc pro vás byl jedinečný, náročný a zároveň unikátní dnešní přesun? Co bylo nejtěžší? 

výjimečné to bylo nejspíše v tom, že rozhodnutí padlo ve středu odpoledne, takže bylo v podstatě 24 hodin na to sehnat 5 posádek s lékařem „navíc“, definovat rizika a jejich možné řešení, vymyslet itinerář, zjistit podstatné informace o pacientech jako nastavení ventilátoru, předpokládanou spotřebu kyslíku a dohodnout spolupráci s nemocnicemi,  PČR a kolegy ze ZZS HMP.

Náročné to bylo pro všechny zúčastněné záchranáře zejména v tom, že všichni prakticky přišli ze svého volna, kterého teď opravdu nemají mnoho, takže všem patří moje poděkování za to, že téhle akci dali přednost před vším ostatním.

Obrovský kus práce odvedli policisté, kteří nás bezpečně, rychle a zejména plynule doprovodili přes D1 a Prahu a kolegové ze ZZS HMP, kteří nám dali k dispozici svého inspektora provozu a zázemí dekontaminačního pracoviště, což nám obrovským způsobem pomohlo. Všem za to moc děkuji.

Přistupujete automaticky ke každému jako kdyby byl covid-19 pozitivní?

Musíme být ostražití. Někteří volající neřeknou dispečerkám na tísňových linkách všechno. Ne proto, že by něco chtěli úmyslně zatajit, ale proto, že si třeba nevybaví vše, nepřijde jim důležité sdělit některé okolnosti – např. volně prodávané léky proti teplotě nebo nachlazení neberou jako léky, takže odpoví, že žádné léky neužívají. Na základě klinických příznaků a zjištěných informací pak dispečeři stanoví infekční rizikovost pacienta.  

Nejrizikovější jsou samozřejmě již potvrzení covid pozitivní pacienti, poté jsou lidé, kteří mají  příznaky onemocnění, ale zatím nemají test nebo nemají výsledky testu, ale nejzásadnější je to, zda jejich aktuální potíže musí řešit záchranná služba, takže části volajících poradíme co dělat, jiné pokud je to možné odkážeme do péče praktika, který následně rozhodne o dalším postupu. A pak už zůstává jen skupina pacientů, jejichž potíže neumíme řešit jinak než výjezdem záchranné služby. 

Používáte tedy stejné ochranné prostředky ke všem pacientům? I když jedete třeba k otevřené zlomenině?

Použití konkrétních ochranných prostředků závisí na míře infekčního rizika vyhodnoceného dispečerem a je určeno organizačním postupem, takže pokud si otevřenou zlomeninu způsobí covid pozitivní pacient, pak u něj zasahujeme v kompletní ochraně – tzn. oblek, štít, respirátor FFP3, rukavice. V případě, že pacient není pozitivní, tak obvykle na běžné výjezdy stačí štít, respirátor a rukavice

Máte dostatek ochranných pomůcek? Je ta situace oproti jarní vlně lepší?

Určitě. Je to sto a jedna. Není problém nakoupit další. Víme, jak poptávat ochranné pomůcky, abychom se vyhnuli nákupu ochranných prostředků s podezřelými a neplatnými certifikáty. Momentálně je na trhu dostatečný počet kvalitních certifikovaných ochranných pomůcek. Oproti jaru jsou také cenově někde jinde – jsou výrazně levnější.

Jak moc je náročnější připravit na výjezd sanitku po covid pozitivním pacientovi?

Hlavně je to o tom, že na základnách máme záložní auta. Pokud bychom nestihli vydezinfikovat jednu sanitku, máme k dispozici záložní auto. To je hlavní – nemusí se vždy čekat na vydezinfikování.  A auta vysvěcujeme také UV zářením. 

Jaké to je chodit celý den zahalen v ochranném plášti?

Tak nesmíme si plést nemocniční péči a nás. Nechodíme celý den v plášti nebo obleku, ale jen po dobu kontaktu s pacientem. To je zpravidla jen do předání v nemocnici. Pak oblek zahodím. Takže v součtu já v něm nestrávím ani polovinu pracovní doby. Samozřejmě, když jedu na delší dobu, například na překlad pacienta, a jsem v obleku dvě hodiny, je mi v něm strašné horko. Obdivuji lidi ve špitále, kteří v něm vydrží celou směnu. Musí to být nesmírně fyzicky náročné. 

Často se nyní šíří informace, že lidé si volají sanitku, aby si takzvaně zajistili místo v nemocnici.

Není to tak, že by to byla nějaká touha těch lidí. Lidé jsou vystrašení, mají strach, že když si k lékaři nezajdou hned, tak už na ně nezbude místo, nikdo se na ně pak nepodívá. Chce to zklidnit paniku. Jde hlavně o to nezahltit systém. Zásadní jsou rizikoví pacienti. Tady by mělo zaznít, že pokud je někdo covid-19 pozitivní, tak to nejdříve řeší s praktikem, který by mu měl vysvětlit průběh, pitný režim, jak srážet teplotu a podobně. Na záchranku by měli volat lidé, kteří mají námahovou dušnost, bolest na hrudi, vykašlávání krve, porucha hybnosti, nebo u jejich blízkého vznikne porucha vědomí a podobně.

Na volající se nikdo z nás nezlobí. Je to normální reakce, mají strach.

Je pro vás velkou komplikací převážet pacienty napříč krajem či dokonce kraji?

Očekávám, že špička nás teprve čeká. Počítali jsme však již dopředu s možností, že můžeme pacienty vozit jinam než přímo do spádové nemocnice. Máme systém celorepublikového sledování volných lůžek, komunikujeme mezi sebou – záchranka a nemocnice. Navíc třeba překlady pacientů máme secvičené, což jsme dnes prakticky předvedli při transportu pěti pacientů do Prahy.