Josef Kubáník v Českém rozhlasu Zlín Na pohovce.Josef Kubáník v Českém rozhlasu Zlín Na pohovce.Zdroj: Tomáš Chrástek

Dostal jsem totiž knihu.

Hanka nedostala nic, zato mohla recitovat v krajském kole. Ta kniha mě úplně ohromila a podlomila se mi z jejího čtení kolena. Napsal ji Zdeněk Jirotka a vy už tušíte, že se jmenuje, ano, Saturnin.

Vypráví, jak známo, o svérázném sluhovi, který i ty nejnemožnější situace řeší tak originálně, že to všem v jeho okolí vyráží dech, ale jej to vůbec nevyvádí z míry a koná tak s velkou radostí, chutí a elegancí.

Tu knihu jsem četl snad třikrát a obdivoval jsem jejího autora pana Jirotku, s jakou lehkostí ji napsal a představoval jsem si, jak ten jeho Saturnin asi vypadal, protože v knize je napsáno pouze, že to byl „hezký světlovlasý člověk, poctivý, spolehlivý a velmi chytrý”.

A takový člověk mohl být klidně malý a kulatý, nebo i štíhlý a vysoký, nebo úplně jiný.

Za tři roky od chvíle, kdy jsem Saturnina četl poprvé, jsem se dozvěděl, že režisér Věrčák natočil o tom neuvěřitelném sluhovi film a hlavní postavu vytvoří Oldřich Vízner. A já jsem hned běžel do kina a byl jsem zvědavý, jak bude pan Vízner titulní roli hrát, protože stát se Saturninem není jen tak.

A i když jsem některé postavy viděl ve své fantazii jinak, byl jsem filmem potěšený a pak jsem si v posteli před spaním některé scény přehrával a usínal jsem s představou, že Saturnina hraju i já a diváci se mi smějí jako panu Víznerovi v kině.

Uplynulo dalších sedm let, už jsem byl členem Slováckého divadla a jednoho dne mi pan ředitel oznámil, že se bude uvádět Saturnin a že se s panem režisérem shodli na tom, že jej budu hrát já.

Byl jsem na jednu stranu moc rád, ale na druhou stranu jsem byl strašně nesvůj, protože jsem věděl, že do divadla přijde spousta diváků, kteří si budou říkat, že ty postavy měly vypadat trochu jinak a co když mě nebudou srovnávat jen s tím, co si vymysleli při čtení, ale i s panem Víznerem?

To vám moc klid nepřidá. Nakonec to dopadlo asi dobře, alespoň podle dcery pana Jirotky, která byla na premiéře, ale to je jiné vyprávění.

A teď jsem se dozvěděl, že tématem letošního dětského filmového festivalu ve Zlíně je literatura ve filmu. Hned se mi vybavil nejenom Saturnin, ale také Baron Prášil, Harry Potter, Dva roky prázdnin, Vinnetou a spousta dalších příběhů, které jsem četl a pak je sledoval na stříbrném plátně. A říkám si, že je to i zajímavé téma na moji rozhlasovou pohovku, co myslíte?

Popovídat si o tom, co zažíváme u čtení a jestli je to pak stejné i v kině, zjistit, jak si představujeme hlavní hrdiny a co mají společného s těmi, které nám pak vyberou filmoví tvůrci. Těším se, že to v sobotu od 15.00 u speciálního vysílání přímo z filmového festivalu probereme.

Pokud byste u toho chtěli být i vy, stavte se za mnou do zlínského Zlatého jablka a můžete tak nahlédnout i do naší rozhlasové kuchyně. Budou u toho i atraktivní filmoví hosté, ale jejich jména vám teď neprozradím, a to proto, abyste si je ve své fantazii vysnili jako já kdysi Saturnina a pak jste je mohli srovnávat.

Josef Kubáník

Nový projekt přináší každou středu v Deníku fejeton oblíbeného herce Josefa Kubáníka, který si bude možné poslechnout i na vlnách Českého rozhlasu Zlín.