Se svými kantory a kantorkami jich za deset červnových dnů prošlo vstupní branou pod strážními věžemi skanzenu bezmála pět tisíc z Česka a Slovenska.
V chýších prostých Slovanů, řemeslnických dílnách, ve velmožském paláci, ale i na prostranství opevněného hradiska mohli školáci už podvanácté zhlédnout, jak naši slovanští prapředkové žili a pracovali.
Mohli si zde v doprovodu Velkomoravana Petra Šimka osahat třeba zbraně Slovanů, kouknout se mohli, jak si Slované vyráběli textil. Petr Novotný alias abbé je seznámil s hlaholicí a Metodějovou školou písemnictví. Děti ochutnaly ještě teplé dobové placky z mouky, které v peci dobové pekárny pekla Veronika Mergentalová. A olizovaly se až za ušima.
Kluci a holky mohli vystoupat na strážní věže nad vstupem do opevněného hradiska, kde se od Velkomoravanky Veroniky Supové dozvěděli o životě a díle Slovanů a historii skanzenu, který byl veřejnosti zpřístupněn v roce 2004. Z nepřehlédnutelné třináctimetrové strážní věž se rozhlédli po okolí archeoskanzenu. Výukový program s názvem Život na Velké Moravě připravili školákům zaměstnanci archeoskanzenu ve spolupráci s občanským sdružením Velkomoravané.
Poznávat dávnou minulost přijeli do archeoskanzenu kupříkladu žáci a jejich učitelé ze ZŠ Štípa na Zlínsku, ze ZŠ Šebrov na Blanensku, ale také ze Základní školy Kňovice v okrese Litovel. „Ve čtvrtek 23. června přijelo 71 žáků naší školy na Modrou, kde navštívili nejen akci Dny Velké Moravy, tamní biocentrum Živá voda a nakonec i staroměstské Kovozoo, největší ve střední Evropě. A moc se nám tu všem líbilo,“ svěřila se učitelka Sylvie Vykydalová, rodačka z Velehradu.
„Nám klukům se líbil umělecký kovář Martin Kománek z Boršic u Blatnice. Ukázal nám mimo jiné velké kovářské kleště, jimiž v dávné době kováři trhali lidem jejich bolavé zuby. Chtěl mým spolužákům ukázat, jak i mně vytrhne zub, ale já nechtěl otevřít ústa, protože zuby mám zatím dobré,“ řekl s úsměvem čtrnáctiletý Jirka Chovánek z Brna.
