Nejenže tato zpráva znamená, že přestavbě rozsáhlého komplexu budov, kde se podle vybrané studie mají nově vměstnat až čtyři instituce, v současnosti nic nebrání. Ministerstvo financí navíc na práce už tento rok chystá přispět devadesáti miliony korun.

„Investiční záměr jsme schválili na konci července s tím, že postupně na věznici uvolníme přes čtyři sta třicet milionů korun. Pro tento rok navíc máme nachystanou již částku devadesáti milionů,“ potvrdila za Ministerstvo financí mluvčí Anna Fuksová.

Částka devadesáti milionů navíc má být podle jejích slov již odsouhlasena. Naopak zbývajících tři sta čtyřicet milionů budou podléhat schválení státního rozpočtu na příslušné roky. První kroky k přestavbě věznice se tak již připravují.

„Připravujeme vypsání veřejné zakázky na zpracování dokumentace skutečného provedení stavby. Následovat budou potřebné průzkumy, jako archeologický, stavebně technický, stavebně historický a podobně. Poté bude moci být zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí a stavební povolení a poté veřejná zakázka na dodavatele stavby. Vypsání první zakázky na dodavatele dokumentace skutečného provedení stavby předpokládáme během října tohoto roku,“ prozradil za ÚZSVM Radek Ležatka.

Jak následně dodal, opravu bude nakonec v celé výši hradit stát z financí ÚZSVM.

„Za tuto částku provedeme předprojektovou a projektovou dokumentaci, vlastní opravu areálu i vybudování samotného muzea totality. Zlínský kraj ani město Uherské Hradiště se podle svého rozhodnutí na rekonstrukci podílet nebudou. Kraj má údajně připravených 14 milionů korun na zařízení muzea a město Uherské Hradiště chce dle svého vyjádření zhruba 40 milionů korun použít na úpravy veřejného prostoru kolem areálu,“ vysvětlil Radek Ležatka.

Celkově se tak stavební práce na věznici, které mají skončit nejpozději v roce 2027, vyšplhají k částce blížící se astronomické půl miliardě korun.

„Každý krok vedoucí k rekonstrukci věznice v Uherském Hradišti považuji po desítkách let nečinnosti státu za velmi důležitý. Za zásadní považuji studii, která doporučila umístit do bývalé věznice Muzeum totality, Okresní soud Uherské Hradiště, Okresní státní zastupitelství a Probační a mediační službu. Tuto myšlenku město Uherské Hradiště podporuje od samého začátku,“ pochvaloval si posun starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha.

Jak vysokou investicí nakonec město přispěje k vybudování prostoru okolo přebudované věznice však není dle jeho slov jasné.

„Chtěli jsme řešit architektonicky i stavebně dvě severní nádvoří u autobusového nádraží za čtyřicet milionů korun, což by obsahovalo technickou infrastrukturu, komunikace, ohradní zeď a vstupní otvory, osvětlení, mobiliář, vodní prvek, umělecké dílo, parkové úpravy, venkovní expozici muzea, pietní prostory a jiné, “ začal Stanislav Blaha.

Shodu na tomto řešení však Hradiště s ÚZSVM nenašlo.

„ÚZSVM má zájem řešit celý areál věznice komplexně, tedy také včetně ploch, ve kterých se mělo město zájem angažovat. Role města tedy dle předpokladů bude hlavně v začlenění areálu věznice do okolní infrastruktury, což s sebou ponese také finanční náklady. Jejich výši však není momentálně možné odhadnout,“ dodal starosta Hradiště.

Historie uherskohradišťské věznice

Justiční palác s věznicí v Uherském Hradišti vybudovali v letech 1891 – 1897. První političtí vězni trávili v tamních celách své tresty už v počátcích československé republiky, poté její prostory poznala řada protinacistických odbojářů. Její historie pokračovala po 2. světové válce, kdy se stala místem retribučních lidových soudů a následných poprav.

Procesy po roce 1948 se zase dotkly desítek lidí z řad politické opozice, včetně mnoha nevinných. Věznice přestala fungovat v roce 1960, kdy se přiléhající krajský soud přesunul z Uherského Hradiště do Brna a okresní soud do budovy okresního národního výboru. Část justičního areálu poté sloužila správě SNB.

Od 90. let 20. století se na její opravu marně hledají prostředky. Budovu se pokusila od ministerstva spravedlnosti získat zpět hradišťská radnice, ale neúspěšně. Věznici donedávna spravoval Okresní soud Uherské Hradiště, který jeho část doposud využívá k uskladnění spisů. Na základě Memoranda podepsaného sedmi stranami však přešlo hospodaření s věznicí pod stát.