Oplocená hektarová obůrka se stala druhým domovem dvěma odrostlým jalovičkám praturů, o váze kolem čtyř centů, které tam byly přivezeny z Milovic v okrese Nymburk. V nejbližších dnech přibyde ke dvěma jalovičkám ještě šesticentový pratuří býček. Do místa původního výskytu se tedy pratuři vrátili po sedmi stech letech.

„Budovaná Stezka praturů bude součástí botanické a sladkovodní expozice Živá voda, v níž žijí některé rybí exempláře, obývající řeky a vodní plochy v období Velké Moravy. V té době tu žili také pratuři, jež byli součástí života lidí, kteří je lovili pro svoji obživu, ale také se jim je podařilo domestikovat,“ uvedl starosta Modré Miroslav Kovářík.

Stezka praturů, kterou Modrá buduje nikoliv s pomocí dotace, ale z výtěžků z provozu tamního Archeoskanzenu a Živé vody, by měla lidem ukázat, že stejně jako třeba pes, který žije s člověkem, aniž by si to uvědomoval, i pratur byl kdysi důležitou součástí života člověka.

„Kosti praturů se hojně nacházejí ve vykopávkách ve Starém Městě a Uherském Hradišti. Archeologické nálezy potvrzují, že pratuři žili nejen v Pomoraví, ale také v oblasti Chřibů,“ vysvětlil Miroslav Kovářík. Poznamenal, že pratuři byli zpodobněni v jeskyních, skálách i na kamenech. Třeba kámen Králův stůl, nacházející se při silnici pět kilometrů od Modré ve směru k Bunči, byl otesán před více než třemi tisíci lety do tvaru hlavy pratura.

„Areál Živé vody bude spojen s aklimatizační obůrkou praturů naučným chodníkem s pozorovatelnou a nadzemními dřevěnými lávkami, který malou částí povede po terénu. V obůrce přibydou mokřady, v nichž budou žít naši vodní ptáci v symbióze s pratury, patřícími k močálovým zvířatům,“ vysvětlil Miroslav Kovářík. Zvířata, která byla do obůrky zapůjčena, přišla na svět v Milovicích v roce 2016, ale počata byla v Nizozemku. Z něj byli do Milovic první pratuři přivezeni v říjnu 2015. Nizozemská nadace Taurus Foundation pracuje na zpětném šlechtění praturů ve spolupráci s vědci z Wageningenské univerzity a s českou Nadací česká krajina.

Býci pratura se vyznačují černou srstí s šedým pruhem po délce hřbetu. U samic přechází srst do červenohnědých odstínů. Zvířata jsou typická bílým zbarvením okolí nozder a tlamy, ale také slonovinově zbarvenými dlouhými tenkými a nahoru zahnutými rohy s černými špičkami.

„O vysazení do volné přírody, které by ověřilo schopnost odolávat nástrahám životního prostředí po dlouhém chovu v umělých podmínkách, nemůže být zatím řeč. Pratuři v několika formách z různých chovů, žijí pouze pod dohledem člověka. V obůrce na Modré se o ně budou starat zaměstnanci Živé vody,“ potvrdil starosta Modré.