Můj cyklovýjezd do kempu ve Starém Hrozenkově začal na pitínském nádraží, kde jsem i s kolem vysedla z vlaku a vydala se vstříc prázdninovým zážitkům. Projela jsem obcí a zamířila po rovince dál až kolem chaty myslivců. První rozcestí mě čekalo u orelské chaty. Podle ukazatele a rad jednoho lesníka jsem se dala doleva, i když šotolinová cesta vypadala hodně zanedbaně. Od kol kladovek lesáků po dešti v předchozím dnu byla celá rozježděná. Ještěže jsem si večer před výletem přimontovala blatníky, jinak by mě po příjezdu doma nepoznali. V takovém stavu je však naštěstí cesta jen nějakých pět set metrů, zbytek už jedu po typické rozbité staré asfaltce.

Po chvíli začíná stoupání. Výhodou cesty přes vrchy kolem Pitína je to, že sice celou dobu jedu do kopce, ale naštěstí to nejsou kdovíjaké výšiny, takže stačí nahodit lehký převod a pomaličku, leč vytrvale šlapat. Tempo nemám závratné, aspoň si můžu prohlédnout přírodu a zhluboka nadýchat čerstvého lesního vzduchu. A když už se přece jenom zadýchávám, využívám aktuálního ročního období a občerstvuji se malinami a lesními jahodami. Zkouším i višně, ale ty jsou ještě kyselé jak šťovík. Odměnou za táhlé stoupání je mi studánka, která poskytuje vodu poutníkům na Skaličí, tedy na kopci nad Žítkovou, a také vědomí, že odtud pojedu už jen a jen dolů. Doporučuji tedy před cestou pořádně promazat brzdy, cesta od Lokova do Starého Hrozenkova jim totiž dá pořádně zabrat.

Cyklistický výlet z Pitína do Starého Hrozenkova.

Od Lokova to pořádně rozjíždím, jenomže po pár metrech musím zastavit. Dnes je nádherné počasí a jako pokaždé, i tentokrát mi moravskoslovenské panorama vyrazí dech. Mám pocit, jako bych tu byla snad už tisíckrát, a stejně se mi vždycky zdá, že jsou ty kopce trochu jiné než posledně. Pak už přece jenom pouštím brzdy a prudce sjíždím až do dědiny. Komu nestačila voda ze studánky, může počítat s tím, že na Žítkové narazí na několik míst, kde se dá občerstvit oroseným zlatavým mokem.

Mým cílem je ale kemp ve Starém Hrozenkově, a tak se vydávám dolů Žítkovou kolem hotelu Kopanice a opět s rukama na brzdách sjíždím z kopce dolů. Jakmile dorazím k cíli, očekávám, že o prvním prázdninovém dnu bude kemp alespoň z poloviny plný. Opak je pravdou. Ale nevadí, mám všechny tři zdejší bazény sama pro sebe. Kdo rád rybaří, ať si do baťůžku přibalí i udici hned vedle kempu je štěrkoviště, u něhož se prý dá parádně po rybářsku odpočinout. Prostředí je tu krásné, a tak si říkám, že kdybych měla volno více dní, přenocuji a vydám se na kole dál. Na Vyškovec, do Vápenic, na Slovensko. Možností je tu bezpočet a krajina je tak přitažlivá…

Autor: Karolína Peřestá

Tipy z cesty

• ideální výlet ve spojení s Kopaničárskými slavnostmi, které se konají v polovině července ve Starém Hrozenkově
• cyklotúra z Pitína do Starého Hrozenkova je dlouhá 15 km
• volným tempem trvá takřka dvě hodiny
• převýšení zvládnou i netrénovaní cyklisté
• terén je vhodný pro horská kola, i přesto doporučuji vzít si s sebou soupravu na opravu defektů
• po cestě lze najít dvě studánky nedaleko od cesty a pramen řeky Olšavy
• Žítková nabízí možnost občerstvení v hospodě u obecního úřadu, v hotelu Žítková i v hotelu Kopanice
• v budovách někdejších kasáren na Žítkové funguje Centrum branných aktivit
• cestu protíná naučná stezka Moravské Kopanice plná informačních tabulí o historických i přírodních zajímavostech oblasti
• kemp ve Starém Hrozenkově je přímo u ústí silnice ze Žítkové a je položený takřka na hranicích se Slovenskou republikou
• ubytování je možné v budově kempu, k dispozici jsou přípojky pro karavany
• v areálu se nacházejí tři bazény, z toho jeden je vyhřívaný, hřiště na plážový volejbal, vedle areálu jsou štěrkoviště vhodná pro rybolov
• ubytovat se v lokalitě lze také přímo na hraničním přechodu se Slovenskem
• Starý Hrozenkov je strategické místo pro další výlety Vápenice, Vyškovec, Slovensko