„Ještě někdy koncem 90. let minulého století bylo na Hradišťsku v malých obcích 52 kin, dnes jsou pouze tři," sdělil své postřehy Petr Stašek, vedoucí polešovického kina Panorama a zároveň technik hradišťského kina Hvězda, pro kterého je tato problematika celoživotním koníčkem. A právě finanční náročnost digitalizace kin podle Petra Staška stojí za tím, proč malá kina většinou nedokážou držet krok s moderní dobou.

I polešovické kino Panorama funguje dnes spíš mimořádně. Promítací zařízení se v něm rozjíždí pouze o letních prázdninách, kdy mají zájemci možnost zhlédnout přes víkend některé z nových českých filmů. A o tuto produkci údajně zájem je.

„Provedli jsme v kině malou digitalizaci, která představuje asi jen 10 % nákladů na velkou digitalizaci. Tu si malé obce prakticky nemohou dovolit, je to v řádech milionů," sdělil Petr Stašek.

Bez digitalizace zatím funguje také kino v Hluku. To promítá jak z DVD nosičů, tak také z tradičních filmových pásů. „Na filmové pásy nedám dopustit. Film je z nich daleko kvalitnější než v digitální podobě. Aby se u digitální verze dosáhlo stejné kvality, je zapotřebí zařízení, které je však značně drahé. Bohužel filmů na pásech rapidně ubývá," posteskl si Jaroslav Kupec, důchodce z Hluku, který promítání filmů zasvětil celý svůj život.

Jeho záliba však v současné době nemá na růžích ustláno. „Promítáme pouze v neděli a návštěvnost kina není taková, jakou bychom si představovali. Promítací techniku máme kvalitní, ale úplná digitalizace se nám v současnosti nevyplatí. Kino bude fungovat i nadále, jen zvažujeme další možná využití budovy pro besídky a podobné akce," sdělila místostarostka Hluku Marie Plačková.

Neuvěřitelných 70 let provozu slaví právě v těchto dnech kino v Osvětimanech. Jeho historie sahá až do roku 1944, kdy se v tehdejším hostinci U Bubníků promítal první film Jan Cimbura, který vidělo 25. března celkem 720 diváků.

Řada z nich se snaží alespoň o částečnou digitalizaci, neboť plná je mimo jejich možnosti

Poměrně velká návštěvnost 120 diváků na představení začala klesat v 70. letech, a to především díky rozšíření televizních přijímačů v domácnostech. Kino bylo v roce 1982 uzavřeno, ale roku 1986 bylo obnoveno již jako kinokavárna se stolovou úpravou pro 80 diváků. „Šlo tehdy o první podobnou kinokavárnu na okrese Uherské Hradiště," prozradil místostarosta Osvětiman Lubomír Berka. Nicméně opět klesající návštěvnost způsobila, že od roku 2006 se promítá již jen každý lichý pátek a obsluha v kinokavárně byla kvůli nezájmu zrušena již osm let předtím. I osvětimanské kino má za sebou částečnou digitalizaci.

„Dnes je už digitalizovaných i spousta malých kin v menších obcích, ale je pravda, že ne každému se tato investice vyplatí. Pokud se v dobré dojezdové vzdálenosti nachází větší město s moderním kinem, je to pak pro menší obec složitější, neboť návštěvnost jeho vlastního zařízení nemusí být ideální. V každém případě ale pokud jsou na vesnicích do toho zapálení lidé, určitě existenci menších kin podporuji," sdělila Deníku Radana Korená, předsedkyně Asociace českých filmových klubů.

Většina menších obcí má ve svých kinech provedenou jen takzvanou „malou digitalizaci" promítání v rámci standardu E-cinema, které umožňuje digitální projekci a promítání elektronického obsahu z DVD, digitálních kamer, počítačů či notebooků. Její pořízení se pohybuje většinou v řádu statisíců.