V tradičním lidovém oděvu šla celá rodina, manželka Kateřina už podruhé a také dvouletá dcera Anežka. Největším problémem bylo právě sehnání kroje pro Luka. Kateřina vlastní oděv typický pro Březovou a Anežka dostala stejný od babičky k loňským Vánocům.

„Lidé ho nechtějí půjčovat, bojí se o něj," přiznala Kateřina Daly. Zachránil je nakonec starosta Březové, který jim ten svůj půjčil. Slavnostního průvodu se neúčastnil on ani obec jako taková, protože se v ní konala Březovská jaternica, tradiční česko-slovenská ochutnávka zabijaček. Dalyovi se tak přidali k Lopeníku, který má velmi podobný kroj.

„Nebyl jsem v něm poprvé, ale ten derflanský pro ženáče, který jsem měl asi dvakrát na sobě, je jen takový jednoduchý, modrá zástěra, bílé kalhoty a klobouk. Březovský byl ale pohodlnější, než jsem si myslel," prozradil své dojmy rodilý Novozélanďan, který žije s rodinou v Londýně.

Hlavně jej prý překvapilo, že v něm bylo menší horko, než čekal. Obléct tři lidi do krojů trvalo přibližně hodinu. Pak už s kočárkem vyrazili k zimnímu stadionu, kde se ke slavnostnímu průvodu, který vyšel z Vinohradské ulice v devět hodin, připojili.

Na náměstí se pět jezdců na koni, kteří procesí vedli, dostalo až v půl jedenácté. V čele s vlajkonošem Milanem Staškem a dalšími čtyřmi jezdci z kunovické jízdy králů dělali garde povozu s Cimbálovou muzikou Jaroslava Čecha. Pak už následovala asi osmdesátka obcí ze Slovácka a jejich hostů.

Ten první se představil hned na začátku, s Uherským Hradištěm přišel na Masarykovo náměstí soubor z Chorvatska. Bezmála dvoukilometrovou cestu do centra města šli krojovaní více než tři hodiny. Krátce po poledni to tak podle Luka Dalyho v centru Hradiště vypadalo, jako by se vrátil čas. „Je tu silná kultura, například v Anglii v podstatě neexistuje, tradice se tam vytratily.

Na Novém Zélandu je udržují Maurové, k těm ale já bohužel nepatřím," povzdechl si Novozélanďan. Slavnosti vína ale nejsou pouze přehlídkou krojů, jak již název napovídá, důležité je i víno. To bylo v královském městě k dostání v každém druhém stánku, hned vedle burčáku. Některá vinařství ho stáčela těsně před začátkem slavností.

„V sobotu ve tři ráno jsme ho nalévali do barelů," prozradil zástupce vinařství Zlomek a Vávra z Boršic u Blatnice. Burčák dělala vinařství z různých odrůd, nejčastěji to bylo asi z Muškátu moravského a Müllera Thurgau. Ulicemi Uherského Hradiště prošly za víkend desetitisíce lidí.

„Odhadujeme účast okolo sedmdesáti tisíc návštěvníků. Slavnosti se povedly, Hradiště bylo důstojné hostitelské město a lidé krásně dotvořili pohodové atmosféru. Vždy se snažíme, aby se tu všichni cítili jako doma," zhodnotil slavnosti vína hlavní pořadatel a autor loga Antonín Mach z Klubu kultury.

Heslo akce bylo Do Hradišťa, do trhu.

Bezproblémové slavnosti potvrdil také mluvčí hradišťské policie Aleš Mergental. „Byly klidné, nezasahovali jsme u žádných vážnějších přečinů," uvedl 
v neděli odpoledne.