„Protože tu žil zhruba do svých dvanácti třinácti let, má socha podobu chlapce, aby to co nejvíce připomínalo dobu, kdy tu žil," nechal se slyšet Robert Hájek, iniciátor celé akce.

Plastiku vytvořil Robert Buček, sochař ze Starého Města podle dobové fotky. Tu mu poskytl vnuk Jana Antonína John Nash, který se osobně s manželkou slavnostního odhalení zúčastnil.

„Byl to malý chlapec z malého města, ale měl velké ideály a přeměnil je v realitu," nechal se slyšet John Nash.

Socha sedícího chlapce má skoro tři metry i s podstavcem a odlitá je z umělého kamene.

„Kdyby se postavil, měl by asi 2,2 metru. Musí být vyšší kvůli prostorovému uspořádání. Když se díváte z Moravního mostu, má přibližně reálnou velikost," uvedl Robert Buček.

Odhalení je letos symbolickým připomenutím 50. výročí úmrtí Jana Antonína Bati. Podnikatel má už v Uherském Hradišti pamětní desku, kterou nechal Robert Hájek vyrobit asi před pěti lety. Je na jeho rodném domě.

„Po tom, co jsme si koupili rodinný dům, a zjistil, že v něm Jan Antonín Baťa bydlel, usoudil jsem, že by ho mělo něco připomínat," vysvětlil Robert Hájek, jak se k iniciativě rehabilitace tohoto významného hradišťského rodáka dostal.

Kromě těchto dvou aktů se společně s dalšími snaží vydávat knížky z Baťovy pozůstalosti v Brazílii a digitalizovat jeho archiv.

„Můj dědeček je ukázkou, že můžeme žít svůj sen," nechal se slyšet na slavnostním odhalení John Nash.

Jméno Jan Antonín je spojeno i s krajským Zlínem, protože pomáhal v tamní továrně jeho o dvaadvacet let staršího bratra a po jeho smrti ji vedl. Navíc tam založil filmové ateliéry nebo školu umění. Jeho stopu ale lze najít i v dalších státech.

Na Slovensku je nesmazatelně vrytý v dnešním Partizánském, které se původně jmenovalo Baťovany, Jan Antonín totiž město založil. Ještě výraznější je jeho památka v Brazílii, kam emigroval.

Ve státě Sao Paulo založil města Batatuba a Mariápolis, dále ve vnitrozemí v nejhustší džungli vybudoval ve státě Mato Grosso do Sul město Bataguassú, na hranicích se státem Paraná pak vyrostla Bataypora.

Jan Antonín Baťa do svých brazilských aktivit postupně zapojil i rodiny tří svých dcer. Kromě továren na boty vybudoval rovněž řadu stavebních podniků, cest či vodních nádrží.

K jeho zásadním dílům patří dodnes fungující přehrada v oblasti Martinópolis. Že byla a je Baťova stopa v Brazílii výrazná, svědčí i to, že na základní škole v Bataypoře, která nese Baťovo jméno, se vedle portugalštiny vyučuje i čeština. Funguje tam také soubor moravských písní a tanců.

Po válce Jana Antonína v Brazílii dostihla zpráva, že byl v roce 1947 odsouzen za kolaboraci, později byl rehabilitován, a v zemi tak zůstal až do své smrti v roce 1965. Mladší z bratrů Baťových byl dokonce navržen na Nobelovu cenu za mír, nominaci však odmítl ve prospěch kandidáta z Brazílie. 

Odvolací soud definitivně zamítl odškodné potomkům podnikatele Jana Antonína BatiPět dědiců se domáhá více než 56 milionů korun za funkcionalistickou vilu a pozemek v centru Zlína, kterou Baťa nechal pro sebe a pro svou rodinu postavit na konci 20. let minulého století.

Zamítnutí odvolání odůvodnila stručně tím, že na dědice nepřešel nárok na náhradu a škody. Podle obvodního soudu je „žaloba pokusem o obcházení zákona" a restituční zákony se nevztahují na případy před rokem 1948.

John Nash, vnuk Jana Antonína Bati k tomu při odhalování sochy svého dodědečka řekl, že se na dalším postupu poradí s právníky.

„Předpokládám ale, že se odvoláme k Nejvyššímu soudu. Nechceme nic víc než spravedlnost. Česká republika se prezentuje jako demokratický stát a demokracii my chceme," vzkázal John Nash z Uherského Hradiště. Dodal, že jim nejde o peníze, ale o očištění jména jejich předka a navrácení toho, co bylo jejich.