Začínají vyjednávání odborářů se zaměstnavateli o navýšení platů zaměstnanců, nebo o nové kolektivní smlouvě. Jednání se mohou protáhnout i na několik měsíců, než dojde k dohodě.

„Před začátkem diskutujeme požadavky jednotlivých středisek. Hledá se shoda,“ přiblížil Petr Dujka. Ve Zlínském kraji zastupuje Odborový svaz Dřevo, Lesy, Voda. Nebývá hned hotovo, schůzek bývá několik.

„Na té první jsou přítomni kromě vedení společnosti také zástupci představenstva,“ vysvětlil.

Předkládají se argumenty, jako je zisk společnosti nebo produktivita práce. Požadavky jsou prý vesměs stálé: navýšení mzdových prostředků, příplatků, příspěvku na penzijní připojištění, navýšení hodnoty stravenky, zavedení sick days, vylepšená pracovní obuv, úprava směrnice čerpání ze Sociálního fondu společnosti nebo 13. a 14. plat. Hlavní slovo pak má představenstvo. 

„Vyjednávání jsou tvrdá, ale zpravidla končí dohodou a uzavřením kolektivní smlouvy,“ přiblížil Milan Blažek z Regionálního pracoviště Odborového svazu KOVO, který ve Zlínském kraji působí přibližně u 80ti zejména průmyslových společností.

„Tam, kde je hospodaření v dobré kondici, a zaměstnanci jsou dostatečně sebevědomí, se většinou daří sjednat lepší pracovní podmínky a růst reálných mezd,“ uvedl.

ZBRANĚMI JSOU ARGUMENTY

Ve firmě Continental Barum vyjednávají kolektivní smlouvu na pět let.

„Léta mezi tím se domlouváme jen na dodatcích především v oblasti mezd, případně dalších oblastech. Návrh předkládáme v letních měsících a vyjednávání začne většinou v říjnu,“ přiblížil předseda Základní organizace Odborového svazu ECHO Continental Barum Jan Skoch.

Výsledek se prý odvíjí od síly argumentů na obou stranách. „Většinou jde o kompromis,“ vysvětil.

V roce 2015 se ale s vedením dohodnout na výši mzdových tarifů nemohli, a tak uspořádali před firmou shromáždění zaměstnanců na podporu požadavků.

„Přišlo jich poměrně hodně. I díky tomu jsme se nakonec s vedením firmy na navýšení dohodli,“ vysvětlil.

Ne vždy ke shodě s vedením dojde.

„Vyjednávání se může protáhnout a uzavření kolektivní smlouvy někdy trvá i několik měsíců,“ uvedla Marcela Holčáková, zástupkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR.

DŮVĚŘUJ, ALE PROVĚŘUJ

Na vlastní kůži takové vyjednávání zažila i Martina Hvozdenská z odborů Krajské Baťovy nemocnice. Diskuze podle ní bývají velmi bouřlivé.

„Častokrát jsme vystaveni polopravdám, manipulaci a osobnímu napadání,“ uvedla. Důležité je také podle ní být obezřetný.

„Když už jsme se dostali k podpisu dohodnuté verze Kolektivní smlouvy, zjistili, že v ní byla malá změna,“ uvedla.

Šlo o příplatek za sobotu a neděli a noční směnu. V současnosti mají sestry příplatek 25 procent, ale v Kolektivní smlouvě, kde měly být již dohodnuté skutečnosti, byla formulace „příplatky dle zákoníku práce“.

„Ty jsou však pouze 10 procent. Pokud bychom neznali podrobně Zákoník práce nebo věřili vedení nemocnice, smlouvu bychom podepsali bez kontroly. A zaměstnanci by byli poškozeni,“ vyložila.

Vyjednávání trvalo až sedm měsíců. Kolektivní smlouvu podepsali až v květnu.

Podle Jaroslava Němce z OS Unie zaměstnanců obchodu, který zastupuje takové giganty, jako je Billa,Tesco a SD Jednota, se také často stává, že se zaměstnavatelé vychloubají, že to jsou právě oni, kteří svým zaměstnancům navýšili platy. „Ale to „gró“ musel udělat náš svaz,“ uvedl.

„My máme plat stanovený tabulkami. Konečně zrušili tu první a od Nového roku dostaneme přidáno. V současné době máme i nového ředitele. Vyjednávat tak asi budeme pouze o benefitu sick days, který zatím nemáme,“ uvedla Radmila Rajnošková za Odborový svaz knihoven.

Několik dnů sick days by chtěli pro zaměstnance vyjednat také ve firmě Nestlé-Sfinx Holešov.

„A co se týká mezd, na začátku vyjednávání jsme se dohodli, že budeme brát v potaz data z mediánu mezd a republikový průměr pro nás nebude relevantní číslo. Lépe to vystihuje situaci na trhu a můžeme tak porovnat pracovní pozice,“ doplnil Petr Foltýn za Odborový svaz Pracovníků potravinářského průmyslu.

Po takové dohodě touží mnoho odborářů, ale ne všude se takovým dohodám daří.