„Zatímco v předcházejících dnech panovalo příznivé počasí, velmi časné sobotní ráno bylo deštivé a v čase vycházky nás provázely slabé přepršky," svěřila se předsedkyně salašských mykologů Alena Filípková. Dost možná mohla být podle ní ještě vydařenější vycházka, nebýt pošmourného počasí. O hojnějším nálezu hub však při vycházce nemohla být ani řeč.

„V lese bylo téměř pusto, našli jsme pár hřibů dubových, penízovky širokolupenné, masáky, holubinky, hlívu plicní, kuřátka sličná, muchomůrky slámožluté, muchomůrky šedivky a pár dalších houbiček," prozradila Alena Filípková výčet hub, které skončily v košících a v odpoledních hodinách na výstavce a besedě Houby nejen s octem městském salonku hradišťské Reduty.

„Letos začaly růst houby o něco dřív než v předcházejících letech. Prvního hřiba našel v lesích kolem Salaše 29. dubna jankovický Miroslav Pohl. Je zajímavé, že nyní houby rostou spíše v místech, kde je půda téměř vyprahlá," informovala šéfka salašských mykologů.

Vycházka za houbami, květy chřibských lesů, se jejich příznivcům a sběratelům líbila. Nechali se unášet zakrslými bučinami a krásným porostem vřesu v přírodní rezervaci Smutný žleb, ale také mloky. Těch bylo v lese víc než hub.

A které houby preferuje a jak si je upravuje choceňský mykolog Libor Tmej, který nebyl se salašskými mykology na vycházce za houbami poprvé? „Nejraději mám muchomůrku růžovku. Je to vynikající jedlá houba. Nejen podle mě, ale i podle jiných odborníků je to houba číslo jedna. U houbových pokrmů preferuji velmi jednoduché úpravy," svěřil se mykolog.