Většinou je pedagogický sbor základní školy tvořen ženami a učitelé jsou zastoupeni pouze několika jednotlivci. Jedním z hlavních důvodů tohoto stavu je podle ředitelů škol finanční ohodnocení.

„U mužů v rolích učitelů spatřuji největší problém ve financích, zejména u nastupujících učitelů. Jejich plat nemůže naplnit sny a potřeby vysokoškolsky vzdělaného člověka. Ve škole máme z šedesáti dvou pedagogů pouze sedm mužů včetně mne,“ uvedl ředitel Základní školy Slovan v Kroměříži Jaroslav Němec.

Stejný názor sdílí také jeho další kolegové. „Muži odcházejí ze školství především z finančních důvodů. V našem šestatřicetičlenném pedagogickém sboru jsou i se mnou jen čtyři. Z toho jeden je zkušený třídní učitel na prvním stupni, další učí tělocvik a jeden informatiku,“ vypočítal ředitel Základní školy ve Vsetíně-Trávnících Libor Slováček s tím, že i v žádostech o místo jsou zhruba v pětaosmdesáti procentech zastoupeny ženy.

Tento problém dále rozvedla jiná zkušená pedagožka. „Ohodnocení skutečně není ideální. Dříve byla pro učitele lákadlem alespoň vidina dvouměsíčních prázdnin, nyní však spousta firem kromě vyšší mzdy nabízí také pět týdnů dovolené a další benefity,“ řekla zástupkyně ředitele základní školy v Luhačovicích na Školní ulici Luďka Mejzlíková.

Podle ní také muži snášejí hůře skutečnost, že povolání učitele ztratilo svou prestiž.

„Nabízejí se jim zajímavější možnosti seberealizace. Pokud muži ve školství zůstávají, volí spíše působení na středních školách,“ míní ředitelka Základní školy Na Výsluní v Uherském Brodě Dagmar Bistrá. Dodala, že v jejich škole je z dvaadvaceti pedagogů pouze pět mužů, všichni ve věku od čtyřiceti let výše.

Mužský element má však ve školství svou nezastupitelnou úlohu. „Je důležitý zejména pro chlapce. V současné době je hodně rodičů rozvedených a děti vychovává pouze matka. Pokud schází muž i ve škole, chybí jim vzor,“ uvedla speciální pedagožka Jana Olejníčková, která zastává roli školní psycholožky na Uherskohradišťsku.

Podle ní v současném přefeminizovaném školství s sebou každý učitel přináší něco, co je pro žáky nové a zajímavé. „Setkala jsem se i s tím, že žáci sami řekli, že některý předmět by si rádi vyzkoušeli i s učitelem,“ doplnila Olejníčková.

Podle ředitelky ZŠ Komenského I ve Zlíně Ilony Gargulákové se však do školství začínají vracet mladší učitelé mezi třiceti a pětatřiceti lety. „V době ekonomické krize hledají jistotu stálého příjmu,“ konstatovala Garguláková.

Její slova jsou dobrou zprávou pro všechny žáky, kterým učitelé scházejí.

„Stýská se nám po našem učiteli matematiky, který odešel učit na střední školu. Všechno nám uměl srozumitelně vysvětlit a byla s ním legrace. Třeba ale nějaký podobný přijde,“ pousmál se s nadějí Filip Berka z Kroměřížska.

Mnozí vzpomínají na své oblíbené kantory i po letech, která je dělí od ukončení docházky do základní školy.

„Měli jsme učitele, který pro pohlavek nešel daleko. Ale byl stejně spravedlivý jako přísný. Nejdříve jsme se ho báli, ale když jsme ho poznali lépe, neexistoval pro nás oblíbenější učitel. Pomáhal nám řešit i problémy, které se školy netýkaly,“ vzpomíná například dnes třiatřicetiletý Marek Holík ze Zlína.