„Protože téma je opravdu hodně široké, od mateřského mléka až po pálené, nezvolili jsme jen jednu vernisáž, ale nabízíme návštěvníkům muzea hned trojí slavnostní zahájení výstavy," uvedl jejich autor Miloslav Hrdý.

Z toho všelikého pití zvolil na úvod pivo.

Při další vernisáži, která přijde na řadu 5. července víno a 9. srpna bude jejím tématem pálené.

„Snad se nám podaří návštěvníky muzea čímsi zaujmout. Takže věřím, že se opakovaně přijdou do muzea podívat. Ukážeme jim předměty z jeho fondu, které jsme od lidí dostali darem, nebo nám je k daným tématům zapůjčili," zářil nad historickými exponáty Hrdý.

Ještě než byla vernisáž zahájena písní všech návštěvníků Ó, chmelu, chmelu, chmelu zelený, před muzeem se točilo Kněžihorské pivo z rodinného pivovárku Pod Kněží Horou ve Bzenci.

„Dvě deci ho dostal každý zadarmo. Řidiči si mohli dát kofolu. Při vstupu do muzea mohli návštěvníci smočit dva prsty v očistné jordánské vodě a vložit nějaký drobný peníz do nádoby s vodou," dala k dobru jedna z aktérek výstavy, Buchlovanka Josefa Ťuhýčková.

Kdo se podle Hrdého vodou z Jordánu umyje, bude spát až do rána. A kdo se s ní pravidelně umývá, ten zdraví nabývá.

„K dnešnímu pivnímu pořadu bych jen poznamenal, že uvedeme dvojí Zpívání na pivo. Obřad, který do našeho prostoru zanesli patrně tovaryši migrující z Čech někdy koncem 19. století. V různých obcích doznal obřad mužského Zpívání na pivo menších odchylek a variant," okomentoval tématické písničky o pivě Hrdý.

Mužský sbor Folklorního studia Buchlovice se představil Zpíváním na pivo z Jalubí. Šlo o zvyk udržovaný především hrnčíři o Modrém pondělí v hospodě U Bednářů z roku 1935. Chlapi z Vážan zase zvolili variantu vážansko-ořechovského Zpívání na pivo, které se udržovalo a dodnes ještě užívá při hodové zábavě ve Vážanech.

„Všechny cesty vedou z minulosti do budoucnosti, spojují včerejšek s dneškem a se zítřejším dnem. Bez minulosti není přítomnosti, bez přítomnosti nemůže být budoucnost," hlásal autor výstavy. Nabádal návštěvníky k tomu, aby se napili všech nápojů, o nichž bude při výstavách řeč, na spojení časů, na naši minulost, na náš dnešek a na naši šťastnou budoucnost. Za vernisáží udělala pomyslnou tečku píseň Zima bylo, kterou si zapěli s mužskými sbory všichni návštěvníci muzea.