Průřez svou tvorbou přivezl do muzea u příležitosti svých sedmdesátin. „Dřevo má svoji duši a můj život naplňuje už 40 let. Láska k němu spolu s fantazií mně nedá zahálet,“ svěřuje se tupeský lidový řezbář. Nekopíruje mistry

řezbářského umění, protože si umí vytvořit svůj vlastní styl, který neustále zdokonaluje a přitom se nevzdaluje svému já.

„Pokud mi bude i nadále zdraví sloužit, chci vyřezávat pro potěchu svou i těch, kteří se na moje dřevěné sochy vystavené před domem chodí dívat. A moje sny? Od toho jsou sny, aby se neprozrazovaly…“ řekne s pousmáním o svém dobře osedlaném hobby dřevořezbář. Na své cestě k řezbařině neprošel žádným uměleckým školením. Když ale vezme dřevo do ruky, z něhož chce vytvořit plastický obraz nebo figuru, cítí pod svými prsty jeho budoucí tvar a vnímá jeho teplo.

„Ačkoliv jsem se celý život živil zedničinou, ke dřevu jsem se po dětské zkušenosti dostal až ve svých třiceti letech. Mou první reliéfní dřevořezbou byla měsíční krajina, kterou dodnes opatruji jako oko v hlavě,“ otevírá jednu kapitolu života František Směták, pro nějž je řezbářství jakousi terapií.

Nezaměnitelný způsob Smětákovy dřevořezby je v určitém směru daný jeho dláty, z nichž ta půlkulatá si většinou vlastnoručně sám vyrábí. „Některé reliéfní i figurální plastiky z lipového, topolového, dubového či třešňového dřeva nijak osobitě povrchově neupravuji, jiné třeba namořím, natřu luxolem a napouštím šelakem, což je přírodní živice,“ vyznává se tupeský řezbář, který přetváří kus přírodní hmoty v cosi, co má estetickou hodnotu.

V Jeho dovedných rukách se zrodilo na dvě stě padesát reliéfních dřevořezeb a figur. Tou nejmenší je Ježíšek v jeho nejmenším z pěti betlémů, nejvyšší je naopak trojský kůň, který spolu s dalšími dřevěnými sochami donedávna krášlil zahradu před Smětákovým rodinným domem.

Komu se podařilo proklouznout do jeho dílny, rozkrylo se před ním důvěrné království svůdného dřeva a mistrovské dovednosti. Dýchl na něj zvláštní svět, když řezbář zlehka uchopil kousek vysušeného dřeva a jedno ze svých dobře naostřených dlát. V jeho rukou začala třeba ožívat oduševnělá figurka pro jeden z jeho velkých betlémů. Vidět řezbáře přímo při práci, jak vdechuje život špalíčkům z lipového či jiného dřeva, to je jedinečný zážitek.