Pracovníci muzea tento speciální večer pojali zodpovědně a příchozí zvědavce přivítali ve stylových kostýmech vypůjčených ze Slováckého divadla.
„Koresponduje to s tématem výstavy věnované osobě a dílu někdejšího významného výtvarníka uherskohradišťské scény Ludvíka Součka. Návštěvníci se dnes mohou sami do tvorby divadelních kostýmů zapojit, ale spíše než naučnou je tato akce zábavnou. Chceme prostě strávit příjemný večer," prohlásil ředitel muzea Ivo Frolec oděný do zlatobílého saka.
To jeho kolega, historik Pavel Portl, si vybral mnohem extravagantnější převlek připomínající pohádkového Slunečníka. Zájemcům poskytl výklad k Součkově expozici.
„Boty jsme sehnali na vietnamské tržnici, rukavice v sexshopu," popisoval nad kostýmem Veroniky z inscenace Únos Sabinek způsob, kterak jej pracovníci muzea při přípravě výstavy podle Součkových výkresů vyráběli.
Pořádně to žilo i v budově Galerie Slováckého muzea. Pro veřejnost tam byly připraveny tři zajímavé programy zaměřené na výtvarné umění. Ve velkém sále studenti hradišťského gymnázia a Střední uměleckoprůmyslové školy předváděli, jak vlastně vzniká obraz.
„Je to pohled do zákulisí umění, můžete je vidět přímo při práci. Navíc počítají i s odvážnějšími zájemci, kteří jim budou chtít se štětcem v ruce pomoci," podotkla galerijní kunsthistorička Marie Martykánová.
V malém sále budovy pak vznikl ateliér portrétování na počkání, který obstarávali žáci UMPRUMky. Jejich díla si nakreslené osoby samozřejmě mohly odnést domů. V stále expozici fungovalo Studio slovácká kérka v režii učitelek Základní umělecké školy a jejich svěřenců. Kdo chtěl, mohl si nechat na ruku vymalovat nefalšovaný slovácký ornament. Černý, bílý nebo barevný, a to dokonce podle katalogu o mnoha vzorech.
