„Už z dálky bylo vidět, co ho k tomu vede. Velkou část těla pod zády měl pokálenou a proto se snažil co nejrychleji očistit bez ohledu na pozornost veřejnosti,“ popsal jeden z případů velitel strážníků Vlastimil Pauřík. Překvapeného muže strážníci okamžitě před praním v kašně varovali. „Hrozilo totiž, že takovým úkonem by zaneřádil vodu v kašně. Museli jsme mu proto v jeho záměru zabránit,“ poznamenal nad fotografií ze zásahu velitel Pauřík. Podle něj se jednalo o sociálně slabší osobu, nikoliv však bezdomovce. Své jednání muž nevysvětlil a strážníci ho k tomu ani, vzhledem k okolnostem, příliš nenutili. „Provinilec musel po sobě uklidit nečistoty ve svém okolí a strážníci ho doprovodili domů. Za své chování zaplatil pokutu jeden tisíc korun,“ dodal Pauřík.

Zvláštní a úsměvné historky vymýšlejí kvůli svým prohřeškům i neukáznění cyklisté. Někteří z nich při kontrolách strážníků svádějí špatný stav kola třeba na zloděje.

„Nevím, jak se to mohlo stát. Do hospody jsem přijel na plně vybaveném kole. Před chvílí jsem ho vyzvedl ze stojanu a už na bicyklu chybí brzdy i světla. Vše bylo úplně nové,“ předstíral svůj údiv a rozhořčení 40letý Hradišťan. Také jeho herecké schopnosti ale muže zákona neobměkčily a muž za stav svého kola doplatil pokutou tisíc korun. Pochopení pro takové chování mají snad jen psychologové.

„První reakcí většiny lidí, kteří jsou přichyceni při nesprávném jednání, je pokus vyvléci se ze zodpovědnosti. Snaží se najít důvody, proč museli sáhnout ke krajnímu opatření, případně svést vinu na jiného. Vzhledem k tomu, že sáhnou ve zmatku po první myšlence, která je napadne, jsou jejich výmluvy velmi laciné,“ vysvětlil psycholog Jan Horenský.

Hradišťští strážníci se občas dostávají do situací, kdy je hledání viníka nesmyslné a k odstraňování následků musí sami přiložit ruku k dílu. „Odchytávali jsme například velkého hada, vyháněli jsme bobra, jenž děsil chodce v centru, nebo odklízeli mršiny ovcí v rozkladu, které chovala paní přímo v domě,“ vzpomněl velitel.