Už při příchodu čekalo na návštěvníky milé překvapení. V předsálí si mohli prohlédnout malou bilanční výstavku fotografií z předcházejících devíti krojových bálů. Líbivými melodiemi zvala tancechtivé na parket dechová hudba Lácaranka a hradišťská cimbálová muzika Harafica.

Aby se plesoví hosté nenudili, každý rok nacvičí krojovaná chasa jiné předtančení. Jednou českou, podruhé zase moravskou besedu. Tu letos Babičtí tancovali s bukovanskými a kyjovskými tanečníky.

„Škoda jen, že na ples kvůli chřipkovému onemocnění nedorazila dvě kolečka krojovaných, a to z Kyjova a Hovoran. Mohlo nás salónní tanec, moravskou besedu, tancovat o šestnáct víc,“ řekl posmutněle Jiří Čevela, jeden z organizátorů bálu, od roku 2014 člen babické chasy.

Dvě kolečka jejích tanečníků a tanečnic na sebe strhla pozornost návštěvníků a okouzlila je ve 22.30 hodin slovenskou besedou, slavnostním společenským tancem, který se na území Slovenska tancoval poprvé 28. října 1928, při příležitosti 10. výročí vzniku první Československé republiky.

„V Babicích se slovenská beseda jistojistě tancovala v roce 1990. Nenašli jsme žádné důkazy, že by se tančila kdy potom. Nicméně na jubilejním babickém krojovém plese se tancovala po třiceti letech,“ neskrýval radost Jiří Čevela.

Krojový ples tak získal slovenskou besedou krásný, slavnostní a vrcholný bod programu.

„Základem zmíněné besedy jsou prvky lidových tanců a známých slovenských písniček. Tancovali ji lidé, od dětí až po taneční mistry. Já slovenskou besedu s babickou chasou nacvičoval naposledy v roce 1990. Až do roku 2015 jsem pak vedl nácviky české a moravské besedy. Poté se nácviků besed ujala chasa. Musím ji pochválit za to, že besedy bravurně zvládá a plesy dokáže sama zorganizovat,“ vysekl chase poklonu babický folklorista a zpěvák Zdeněk Kroča.