„Objekty, které jsou stavěné dobovými technologiemi a jejich konstrukce jsou z dubového dřeva a částečně i z kamene, by měly být dokončeny v říjnu letošního roku,“ sdělil správce skanzenu Lubomír Sláma. Nové stavby by měly rozšířit historické obzory desítkám tisíc návštěvníků, kteří do pětihektarového velkomoravského opevněného sídliště zavítají. Zatím je v něm vybudováno dvacet objektů starých Slovanů.
V sousedství knížecího obydlí palácového typu vyrůstá nepřehlédnutelná třináctimetrová strážní věž. „Její mohutné sloupy jsou ze stodvacetiletých modřínů. Zhruba do pěti metrů bude věž z hrázděného kamenného zdiva, další patra pak z dubového dřeva,“ referoval starosta Modré Miroslav Kovářík. V přízemí věže najdou návštěvníci dobovou strážnici, z vyšších pater bude výhled na skanzen, rybníky pod ním, velehradskou baziliku se siluetou hradu Buchlova a kaple Barborky.
Jedna z největších staveb v archeoskanzenu vyrůstá v jeho západní části. „Jde o repliku bývalé školy písemnictví z 9. století, což byl zřejmě Metodějův biskupský palác. Sedm metrů vysoká srubová stavba ve tvaru písmene L, dlouhá pětatřicet metrů a široká třináct metrů je už pokryta kvalitním modřínovým šindelem,“ poznamenal Sláma.
close
zoom_in
„Škola písemnictví by měla návštěvníkům skanzenu přiblížit, jak a čím se v 9. století psalo, jaké zázemí měli v tehdejším objektu palácového typu písmáci, jaké v něm byly učebny a podobně,“ naznačil Luděk Galuška, archeolog Moravského zemského muzea.
Na školu písemnictví navazuje kamenné baptisterium o průměru čtyři metry. „Uvnitř bude kamenná křtitelnice vytesaná z pětitunového balvanu,“ prozradil Kovářík.
Renovací prochází také oplocení ve směru od strážních věží se vstupní bránou k roubeným zemnicím. Dřevěná palisáda se totiž začala bortit.
Náklady na novou výstavbu ve slovanském sídlišti přijdou na 20 milionů korun. Podstatnou část uhradí dotace z Evropské unie.
