„Na rozšíření velkomoravského hradiska, v němž by u knížecího obydlí palácového typu, které je v současné době největší kamennou stavbou ve skanzenu, měla vyrůst poměrně vysoká obranná strážní věž, ale také zázemí pro koně, které jistě ve slovanských opevněných sídlištích nechyběly,“ naznačil starosta Modré Miroslav Kovářík a upřesnil, že dovnitř hradiska by měla být zasazena také replika paláce, podle archeologů pravděpodobně arcibiskupského. Jeho pozůstatky byly již dříve odkryty v Uherském Hradišti.

„Půjde o čtyřiatřicetimetrový celodřevěný srub na kamenné podezdívce ve tvaru písmene L. Zmíněná stavba je zatím ve stadiu prováděcích projektů. Vybudování arcibiskupského paláce, který má být součástí odděleného církevního areálu, dislokovaného do míst, kde až dosud byla políčka pro pěstování starých plodin, budou předcházet archeologické výzkumy. Mezi tím připravíme žádosti o granty z Evropské unie, Zlínského kraje. Usilovně budeme shánět finanční prostředky i materiální pomoc od sponzorů. Počítáme také s tím, že uvnitř hradiska vybudujeme pro návštěvníky nové sociální zařízení,“ přiblížil starosta záměry radních.

Při jeho realizaci se modranské radnice bez finanční injekce z kraje, EU a od sponzorů neobejde. Obec totiž v rámci svého rozpočtu na další rozšíření skanzenu nemá dostatek finančních prostředků. „Věřím, že budoucí rozšíření skanzenu přispěje ještě k vyšší účasti návštěvníků z naší vlasti i ze zahraničí. Letos jich přišel rekordní počet – čtyřicet sedm tisíc,“ upřesnil správce skanzenu Lubomír Sláma. „Modranským se podařila krásná věc. Ve skanzenu jsme se dozvěděli, jak tu lidé kdysi žili, ale také o vztahu k minulosti, o poutu s rodným krajem,“ pochválil nastíněný záměr Jiří Tomešek z Napajedel.

Přečtěte si také:

Z Modré zmizí příští rok elektrické dráty

Archeoskanzen opravovali studenti ze zahraničí