Společně s pracovníky Moravského zemského muzea převoz zabezpečovala zásahová jednotka Policie ČR Jihomoravského krajského ředitelství Brno.

Veřejnost exponáty spatří v Klenotnici Velké Moravy už 20. června, kdy bude slavnostně uvedena do provozu, jako součást Archeoskanzenu Modrá.

„Ve výstavě jsou prezentovány skvostné, nezřídka jedinečné archeologické nálezy z pohřebišť centrálních velkomoravských hradišť, které bývají spojovány s představiteli nejvyšších společenských vrstev raně středověké Moravy – knížaty, velmoži a členy jejich rodin,“ uvedl Luděk Galuška, vědecký pracovník Moravského zemského muzea, jenž je tvůrcem libreta a scénáře výstavy.

Dalšími výraznými exponáty jsou trojrozměrná vyobrazení významných světských osobností Velké Moravy, členů vládnoucí rodiny Mojmírovců, symbolicky zasazená do panoramatických scén zachycujících důležité momenty vzniku a existence moravského státu v průběhu 9. století.

Tvůrcem expozice je Moravské zemské muzeum ve spolupráci s Obcí Modrá, Archeologickým ústavem AV ČR, Brno, v. v. i., Filozofickou fakultou Masarykovy univerzity – Ústavem archeologie a muzeologie, a Archeologickým ústavem SAV v Nitře.

Iniciátorem výstavby klenotnice, a autorem myšlenky a jejího architektonického návrhu, je starosta Modré Miroslav Kovářík. Stavba klenotnice byla zahájena 1. dubna 2023 a dokončena 31. října 2023.

Klenotnice vznikla v rámci přeshraničního partnerského projektu INTERREG V-A s názvem „Spoločné dedičstvo od Rimanov po klenoty Veľkej Moravy“, kde za českou stranu byla nositelem Obec Modrá, a vědeckým garantem bylo Moravské zemské muzeum, za slovenskou stranu je nositelem Obec Cífer v Trnavském samosprávném kraji a vědeckým garantem byl Archeologický ústav Slovenské akademie věd v Nitře.