Za pomoci paličky a ocelových raznic z nich sedmasedmdesátiletá Marie Skrežinová, rodačka z Buchlovic, žijící ve Zlechově, vysekává na řeznickém špalku plátky nejrůznějších květů konvalinek, pomněnek, chrp, růží, blatouchů a jabloní, ale také lístky myrty, kopřivy či krušpánku.

„Před vysekáváním kvítků, což je technicky nejnáročnější proces, si musím látku nabarvit speciálními textilními barvami, naškrobit jedlou želatinou a vypnout ji na rám, na němž se vysuší. Po zaschnutí složím látku na osm dílů a pomocí ocelové raznice vysekávám potřebné polotovary – květy, kvítky či drobná kvítečka,“ prozrazuje Marie Skrežinová základ budoucích květinek, které se pak za tepla tvarují do potřebného vzhledu.

Než se ale ke kompletaci vonic a věnečků dopracuje, musí dát každému vyraženému lístku požadovanou podobu, a to studeným tvarováním v presu nebo za tepla nad kahanem. Teprve pak dochází k vlastnímu sestavení květů.

Hostětínský mikulášský biojarmark i Hradišťský adventní kalendář se přesunuly do virtuálního prostoru sociálních sítí.
Některé zrušené akce se přesunuly do virtuálního prostoru sociálních sítí

„Základ kvítku, stonek, tvoří včelařský drátek obalený proužkem krepového papíru, na nějž se navlékají a lepí jednotlivé plátky květu. Jeho střed či pestík vytvořím malou bucličkou nebo barevnou perličkou,“ líčí postup výroby tvůrkyně umělých květin, které našly značné uplatnění v lidovém zvykosloví nejen Slovácku, ale také na severní a jižní Moravě.

A právě za tu celoživotní náročnou práci při výrobě věnců, vínků a voniček udělil v roce 2008 ministr kultury Marii Skrežinové titul Nositel tradice lidových řemesel v oboru výroby umělých květin.

Radost by z té pocty měla jistě její maminka (zemřela v roce 1994), která se tvorbě textilních kytiček vyučila v květinářské dílně svého strýce Leopolda Klaina v Kyjově.

„Když strýček s tetičkou zestárli a výroba kytiček nedávala jejich dětem stálou obživu, ačkoliv tenkrát to bylo daleko lepší než dnes, koupila moje maminka kompletní zařízení dílny a pokračovala ve výrobě květin,“ zasvěcuje do jejího tvůrčího procesu a tradice v rodině paní Marie.

Nadzvuková stíhačka MiG-23MF z pražských Malešic se vykládá v Leteckém muzeu v Kunovicích
VIDEO: Do Kunovic převezli nadzvukový MiG, cestu z Prahy ovlivnil sníh

Od útlého dětství pomáhala mamince zhotovovat součásti květinek a s přibývajícími léty je i kompletovat. Do tajů tvorby krásných kvítků, které v její dílničce sice vykvétají, ale nedokáže je přimět, aby ve dne v noci voněly, zasvětila celou rodinu. Manžela, dceru Pavlínu i jejího muže.

„Výroba textilních květin, vonic a věnců není v dnešní době na uživení. Od listopadu do dubna není o zmíněné výrobky zájem, takže si je dělám takzvaně na sklad,“ řekne Marie Skrežinová.

Dodá, že zánikem vojenské základní služby není zájem o vonice pro odvedence a koupí-li si některá dívka ke kroji věneček, pak je používán několika pokoleními. Ani ve farnostech není zájem o věnečky, jimiž se dříve zdobily obrazy a sochy Ježíše Krista, Panny Marie a dalších světců.

Paní Skrežinová je poslední tvůrkyní, která ovládá tvarosloví a barevnost textilních lístečků ve většině obcí Slovácka, Brněnska, Hané či severní Moravy. Bez jejích výrobků si lidé nedokáží představit slavnostní kroje na Slovácku či v jiných regionech naší země.