Miroslav Zikmund měl podle nich neuvěřitelnou, až geniální paměť, neutuchající energii a byl to „mlsoun“, který miloval sladkosti, rád si občas dal také skleničku dobrého červeného vína.

Se svým parťákem Jiřím Hanzelkou procestoval v legendární Tatře T87 svět a se svými zážitky se podělil v knihách a dokumentech, které na svých cestách točili.

„Jednou jsme se s panem Zikmundem dívali na 70 let staré fotky. Byly na nich nejrůznější města z jejich cest. On si jména všech těch měst pamatoval. Také kolik bylo zrovna hodin a také to, kdo v daném městě byl starosta,“ připomněl ředitel Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně Pavel Hrubec.

„Je mi smutno,“ komentoval úmrtí slavného cestovatele, který dlouho žil ve Zlíně. Oba muže spojovalo přátelství a spolupráce.

Pečlivě a systematicky pracoval

Pavel Hrubec také připomněl deníky Miroslava Zikmunda a jeho systematickou a přesnou práci.

„Vše si pečlivě poznamenával, zpracovávat jeho archiv byla na jednu stranu těžká práce, protože toho bylo strašně moc a je neuvěřitelné co vše dokázal zvládnout, na druhou stranu měl vše výborně systematicky poskládané, v souvislostech, a o to radostnější to bylo zpracovávat,“ připomněl ředitel MJM.

Zmínil také přátelství Miroslava Zikmunda a folkloristy Karla Pavlištíka.

„Pojilo je velké přátelství, byla s nimi ohromná psina. S úctou jsem poslouchal jejich povídání. V kanceláři mám podobizny obou, jsou to pro mne morální a lidské autority,“ dodal Pavel Hrubec.

Byl plný nesmírně pozitivní energie

Na Miroslava Zikmunda má nádherné vzpomínky.

„Byl plný nesmírně pozitivní a neuvěřitelné lidské energie,“ zmínil.

Kromě toho byl Miroslav Zikmund podle Pavla Hrubce velký mlsoun, který měl radost, když dostal sladké pochoutky.

„Vždy, když jsme mu donesli nějakou dobrotu, tak z toho měl radost. Také měl rád červené víno, nějaký ten pohárek jsme vypili. Měl rád dobré věci, dobré knížky, rád sledoval život. Sledoval se zájmem své následovníky a měl rád věci, které se děly kolem něho,“ přiblížil Pavel Hrubec.

Za dva měsíce by oslavil 103 let

Miroslav Zikmund by za necelé dva měsíce oslavil 103 narozeniny.

Svůj poslední čas strávil v nemocnici v Praze. Jeho blízcí mu však připravili i v tuto dobu radostné chvíle. Požádali prostřednictvím sociálních sítí o podporu pro pana Zikmunda. Pan Miroslav pak byl doslova zahrnut pozdravy přátel z celé republiky, a jejich slovy podpory.

„Měl z toho obrovskou radost, ty zprávy mu zpestřily jeho poslední chvíle,“ uvedl zdroj z rodiny Miroslava Zikmunda.

Pohřeb si sám naplánoval před čtyřmi lety

Málokdo ví, že slavný cestovatel již před čtyřmi lety se stejnou pečlivostí a precizností, s jakou připravoval své cesty po světě, naplánoval i svůj pohřeb. Jeho datum nebude veřejnosti známo. Pan Zikmund si přál obřad jen v kruhu své rodiny a nejbližších přátel.

Autorem jeho smutečního oznámení je známý zlínský malíř a grafik Josef Ruszelák.

„Texty formuloval sám Mirek, jen chybělo datum úmrtí a pohřbu. Nechtěl veřejný pohřeb jen v kruhu rodiny a nejbližších přátel,“ potvrdil člen jeho rodiny pro Deník.

Byl silný až do poslední chvíle

Pan Zikmund podle něj měl i v posledních chvílích neuvěřitelnou vnitřní sílu, přestože vzhledem ke svému věku byl již slabší. Zemřel v kruhu svých blízkých.

„Jsou to smutné chvíle, které asi v životě zažívá každý. I on se musel vyrovnat se zprávami, kdy tento svět opouštěli jeho přátelé. A nesl to statečně, proto my musíme taky,“ uvedla blízká osoba pana Miroslava Zikmunda.

„Bude nám moc chybět, měli jsme se rádi, byl naše jistota,“ doplnila.