Několik svých dosavadních plesových zážitků prozradil Marian Jurečka čtenářům Deníku v rozhovoru na začátku své sobotní plesové šňůry ve Starém Městě.

Kolikátý ples to tady ve Starém Městě pane ministře v té zatím krátké letošní sezoně pro vás je?

V tomto roce jsem na plese potřetí. O minulém víkendu jsem navštívil plesy dva. V pátek večer v Dolních Loučkách na Brněnsku a o den později jsem zavítal do Olomouce na bál, který patří k největším ve městě. Dnes večer jsem udělal první plesovou zastávku ve Starém Městě, ale mám v plánu zastavit se ještě na plese v Dolním Němčí a pak v Dolních Bojanovicích.

Pokud vám to pracovní povinnosti dovolí, účastníte se s manželkou společenských události? A kdo je lepší tanečník, vy nebo manželka?

Řekl bych, že v tom tanci jsme s manželkou skoro na úrovni. Já na plesy chodím rád, protože střední školu jsem téměř protancoval. Chodil jsem do základních tanečních, ale i do těch pro pokročilé, takže mě tancování baví, i když dnes jsou pro mě plesy spíše společenskou záležitostí než tancováním. Dnes se však po plesových setkáních se mnou manželka nevydala, protože má termín porodu. V minulém týdnu se mnou ale na plesech byla. Dnes jsem s sebou vzal na plesy kolegyni z mého sekretariátu na ministerstvu zemědělství.

Kupujete si na plesech losy, a pokud ano, vyhráváte na ně?

Ano. Losy si s manželkou kupujeme a kupodivu na ně dost často vyhráváme. Během plesové sezony přineseme z tomboly domů pět až osm výher. Já říkám, že i na vola štěstí sedne, takže i na těch plesech se to někdy projeví (smích). Nechci říci, že ten kdo má štěstí v lásce, nemá štěstí ve hře. Tak to se nechci rouhat (smích).

Co byla vaše největší výhra, samozřejmě kromě manželky?

Mě potěšila jedna výhra na plese v minulém týdnu. Vyhrál jsem gumové holinky. To byla docela dobrá výhra. Než jsem jel na ples do Starého Města, byl jsem v nich poklízet domácí zvířectvo.

Jste poprvé na plese ve Starém Městě?

Ano. Přijel jsem na ples na pozvání zdejšího starosty Jožky Bazaly, kterého docela dlouho znám. A jsem rád, že jsem se této společenské události, která měla slavnostní i srdečnou atmosféru, mohl zúčastnit.

Jaký máte vztah ke Slovácku?

Vřelý. Vzpomínám si na své návštěvy Velehradu v období komunismu. Když jsem vyrazil vlakem, ze Starého Města tam nikdy nebyl autobusový přípoj. Ale já rád chodím pěšky, takže jsem se ze Starého Města na Velehrad a zpět rád prošel jako poutník pěšky. Na Slovácku mám spoustu dobrých kamarádů a přátel, s nimiž se rád setkávám. Slovácko je krajem lidových tradic, které tu žijí, ale i krajem dobrého vína. Rád jezdím do Polešovic na Top víno Slovácka i na Slavnosti vína do Uherského Hradiště.

Když vás chtějí na Slovácku počastovat vínem nebo slivovicí, po čem raději sáhnete?

Popravdě řečeno, když si mohu vybrat, tak třeba se rozhoduji i po té, co jsem měl nebo budu mít k večeři. Já jsem muzikant-tubista. A my muzikanti říkáme, že každý večer skončí takzvaným hanáckým trojbojem. Takže se pije pivo, víno i ta slivovice. V dechovce jsem hrával pravidelně, ale jak jsem vstoupil před dvěma roky do politiky, tak chodím hrát, jenom když kolegové nemohou tubistu sehnat. Tedy v nouzi nejvyšší.