„Jsem zde podruhé, poprvé jsem byl v této věznici vloni. Dnes jsem si na místě a v reálu mohl prohlédnout vítězný návrh architektonické soutěže na proměnu. To místo tady je natolik mrazivé, že ho musíme zachovat pro připomenutí všeho, co se tady dělo,“ řekl Zbyněk Stanjura v Uherském Hradišti.

Přípravy na proměnu věznice jdou podle jeho slov přesně podle dohodnutého harmonogramu.

Vítězný návrh na rekonstrukci bývalé věznice v Uherském Hradišti pražského studia ov architekti
Soutěž na proměnu věznice v Uherském Hradišti zná vítěze. Takto má vypadat

„Teď budeme zpracovávat jednotlivé stupně projektové dokumentace, územní rozhodnutí a stavební povolení. Když půjde všechno dobře, mohlo by být hotovo v roce 2025. Finance na tyto dva kroky jsou zajištěny. Pak by se někdy z kraje roku 2026 mohla spustit soutěž na dodavatele,“ uvedl ministr financí.

Následná stavba je podle něj odhadována na 30 měsíců a přijít má v dnešních cenách na 520 milionů korun včetně daně.

Připomínka temné stránky historie

„Já jsem přesvědčený, že tato investice je namístě a že to budou správně využité peníze daňových poplatníků. Peníze na to půjdou kompletně ze státního rozpočtu. Je to státní majetek a je správné si připomínat i temné stránky naší minulosti, proto kdo jiný než státní rozpočet by to měl financovat,“ prohlásil Zbyněk Stanjura. O využití veřejných prostor ještě povede stát s městem debatu.

„Měl by to být oblíbený prostor, přestože jde o tak složité místo s tak těžkou historií. Pokud se to stane oblíbeným místem, bude to dobře pro město i pro okolí,“ naznačil ministr financí.

Na místě někdejší věznice v centru Uherského Hradiště vznikne Muzeum totality připomínající její nechvalně proslulou minulost, a současně část areálu bude sloužit okresnímu soudu, okresnímu státnímu zastupitelství a Probační a mediační službě.

Běh pro paměť národa. Ilustrační foto
Běh pro paměť národa s posledními prohlídkami věznice v Uherském Hradišti

Justiční palác s věznicí v Uherském Hradišti vybudovali v letech 1891 – 1897. První političtí vězni trávili v tamních celách své tresty už v počátcích československé republiky, poté její prostory poznala řada protinacistických odbojářů.

Její historie pokračovala po 2. světové válce, kdy se stala místem retribučních lidových soudů a následných poprav. Procesy po roce 1948 se zase dotkly desítek lidí z řad politické opozice, včetně mnoha nevinných. Věznice přestala fungovat v roce 1960, kdy se přiléhající krajský soud přesunul z Uherského Hradiště do Brna a okresní soud do budovy okresního národního výboru.

Část justičního areálu poté sloužila správě SNB. Od 90. let 20. století se na její opravu hledají prostředky. Budovy se pokusila od ministerstva spravedlnosti získat zpět hradišťská radnice, ale neúspěšně.

Věznici donedávna spravoval Okresní soud Uherské Hradiště, který jeho část doposud využívá k uskladnění spisů. Na základě Memoranda podepsaného sedmi stranami však přešlo hospodaření s věznicí pod stát, který v únoru roku 2020 začal s přípravnými pracemi na proměnu areálu.