Na Slovácku jich celá řada vyvěrá přímo uprostřed panenské přírody a významnější využití je zřejmě teprve čeká.

Například v Suché Lozi před časem řešili dokonce možnost vybudování lázní, což je tam doposud stále otevřené téma. V katastru obce dlouhodobě vyvěraly dva prameny. Před dvěma lety ale hydrogeologický průzkum odhalil, že je pod zemí velké vřídlo pramene s vysokým obsahem oxidu uhličitého. „Podle předběžných zkoušek by mohla tato voda být velmi minerálně bohatá, silnější, než stávající dva prameny,“ vysvětlil starosta Suché Loze Václav Bujáček. Využití tohoto vřídla je však podle něj prozatím hudbou budoucnosti. „Muselo by tam být silné čerpadlo, které by vodu vyhánělo nahoru. V současné době se snažíme zjistit, kdo by nám mohl povolit tuto vodu stáčet. Vřídlo totiž sahá až k luhačovickým zdrojům a podléhá to nejrůznějším zákonům a povolením,“ dodává starosta. Navíc je vše brzděno finančním omezením. „V zastupitelstvu jsme mluvili o tom, že by se nechal udělat podrobný rozbor, který by určil, k čemu přesně je ta voda prospěšná, vyloučeno proto není ani zbudování lázní. Ovšem jen odborné rozbory stojí kolem milionu korun a na to obec v současné době nemá,“ uzavírá Bujáček.

O tři léčivé prameny se na hranici svých katastrů dělí Strání a Březová. „Dolní pramen před pár lety prakticky zmizel, ale podařilo se jej obnovit, ačkoliv ta chuť už není, co bývala, když jsem byl děcko. Ostatní dva opečováváme dle možností. Vždy na jaře čistíme okolí, postavili jsme tam posezení. Dál do nich zasahovat zatím nemíníme,“ vysvětluje postoj obce k blahodárným vodám starosta Strání Ondřej Benešík. Přitakává mu i první muž Březové Josef Trecha. „Ty vody jsou chutné, kyselkavé, zaženou dobře žízeň. Celé rodiny tam chodí na nedělní procházky. Dokonce v těchto místech údajně komponoval Leoš Janáček, což je příjemné plus pro turistický ruch obce,“ pochvaluje si Trecha a dodává, že pokud by měl straňanský starosta návrh, co s prameny dál, je připravený se o tom pobavit. „Zatím je ale necháváme volně a přírodně téct,“ uzavírá starosta Březové.

Nový minerální pramen uvedou během několika týdnů do provozu i v Sirnatých lázních v Ostrožské Nové Vsi. Veřejnosti bude zpřístupněn zároveň se zbrusu novou lázeňskou kolonádou, jejíž slavnostní otevření je naplánováno na květen.

Minerální prameny na Slovácku

Břestek – Sirný pramen

Březolupy – Pramen sirné vody

Březová – Březovské kyselky

Březová – silný vývěr uhličité vody

Buchlovice – Smraďavka, lázně Leopoldov

Buchlovice – Syrovátka

Korytná – Smraďačka

Nezdenice – Kyselka

Nezdenice – Kořenkova kyselka

Ostrožská Nová Ves – Novoveské lázně, Sirnaté lázně

Podolí – studánka se sirnatou vodou

Rudice – Rudická kyselka

Rudice – Hačůvka

Strání – Sirkovica

Suchá Loz – Lozanka, Loza, Slovačka Loza, Slatina

Veletiny – Smradlavka

Vyškovec – Bošáčky

Záhorovice – Záhorovická kyselka

O všech minerálních pramenech v regionu uceleně a přehledně informuje kniha Minerální prameny Zlínského kraje autorů Michala Girgela, Jaroslava Hrabce a Pavla Šnajdra, kterou v roce 2008 vydal Zlínský kraj.

Petra Kučerová