„Takovou raritou je, že se u nás stojí většinou fronta už od rána. Lidi ani nejdou na folklorní vystoupení, jenom ví, že tu vždy nabízíme zabijačkové speciality. Nejdříve jsou vždy vyprodané škvarky,“ prozradil starost Drslavic Rostislav Mihel. Právě tamní hasiči už od středy zpracovávali desítky kilo masa do jitrnic, ovaru nebo guláše.

Nedaleko od nich pak vinaři z Popovic rozlévali svá bílá vína, zatímco na se na pozadí parketu nesoucího název mikroregionu Dolní Poolšaví chystal vystoupit Popovjánek.

„Sama jsem chodila na slavnosti už od mala, letos to bude zhruba po dvanácté, co zde budu vystupovat. Jako pomocná vedoucí jsem letos navíc pomáhala s přípravami nového pásma Popovjánku. Ale děckám to šlo, vesměs jsme tomu věnovali jenom tři zkoušky, to znamená nějakých pět hodin čistého času,“ pomalu pokukovala po pódiu teprve šestnáctiletá Zuzana Kučerová, jejíž svěřenci nakonec svoji úlohu zvládli stejně dobře, jako ostatní.

Jenom kousek od parku u Obchodní akademie byl k vidění stejně nabytý program mikroregionů Veselsko – Ostrožsko na nádvoří Reduty. Tam v tříapůlhodinovém pásmu vystoupily například soubory Ostrožan, Vavřínek, či Košuláček z Hluku. Jejich speciality v podobě lázeňských oplatků či sýrů z Veselí doplnila svým umem Marie Číháková z Blatnice pod Svatým Antonínkem.

„Kraslice zdobím už bezmála čtyřicet let. Nejraději mám ty naše tradiční blatnické s kresleným šohajem a družkou. O té vždy ráda říkám, že jsem to já sama za mlada,“ pousmívá se při pohledu na zdobená vajíčka.

Jako vůbec první se otevřel areál Kolejního nádvoří, kde se prezentovalo “To nejlepší z Hradiště“. Na stáncích tak nemohlo chybět dobré víno ani proslulý chleba z Mařatic.

„Mimo to nabízíme ještě koláčky či uzeniny. No pokaždé, co naplníme podnosy, je všechno do pár minut pryč,“ popsal neutuchající zájem proudících návštěvníku Josef Hříbek.